< Žalmy 107 >

1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Bekennet Jehovah; denn Er ist gut, denn Seine Barmherzigkeit ist ewig,
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Sprechen die Erlösten Jehovahs, die Er aus des Drängers Hand erlöst hat,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
Und sie zusammen hat gebracht aus den Ländern vom Aufgang und vom Abend, von Mitternacht und vom Meere.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Sie irrten in der Wüste, im Wüstenland, des Weges, sie fanden keine Stadt, um darinnen zu wohnen;
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Hungernd, auch dürstend, ihre Seele verzagte in ihnen.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Und sie schrien zu Jehovah in ihrer Drangsal, aus ihren Ängsten rettete Er sie.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Und ließ sie den geraden Weg gehen, daß sie zur Stadt gingen, um darinnen zu wohnen.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Sie sollen Jehovah bekennen ob Seiner Barmherzigkeit, und ob Seiner Wunder an den Söhnen des Menschen.
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Daß Er sättigt die lechzende Seele, und die hungernde Seele mit Gutem erfüllt.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Die, so in Finsternis und Todesschatten saßen, im Elend und in Eisen gebunden,
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
Weil Gottes Reden sie sich widersetzt, und den Rat des Höchsten gelästert hatten,
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Und Er beugte ihr Herz durch Mühsal. Sie strauchelten, und niemand stand ihnen bei.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Und sie schrien zu Jehovah in ihrer Drangsal, und Er rettete sie aus ihren Ängsten,
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Und brachte sie heraus aus Finsternis und Todesschatten, und riß ab ihre Bande.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Sie sollen Jehovah bekennen ob Seiner Barmherzigkeit, und ob Seiner Wunder an den Söhnen des Menschen.
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Daß Er eherne Türen brach und eiserne Riegel zerhieb.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Die Törichten, ob dem Wege ihrer Übertretung und ob ihren Missetaten wurden sie gedemütigt.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Daß ihrer Seele vor aller Speise graute, und sie die Tore des Todes berührten.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Und sie schrien zu Jehovah in ihrer Drangsal, aus ihren Ängsten rettete Er sie.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Er sandte Sein Wort und heilte sie, und ließ sie entrinnen aus ihren Gruben.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Sie sollen Jehovah bekennen ob Seiner Barmherzigkeit und ob Seiner Wunder an den Söhnen des Menschen.
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Und sie sollen Opfer des Dankes opfern, und erzählen Seine Taten mit Lobpreisung.
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Die hinabsteigen auf das Meer in Schiffen, die Geschäft tun auf vielen Wassern;
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Sie sehen Jehovahs Taten, und Seine Wunder in dem Schlunde.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Er spricht und läßt erstehen des Sturmes Wind, der seine Wogen emporhebt;
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Sie steigen hinauf zum Himmel, sie fahren hinab in Abgründe, ihre Seele zerfließt vor Bösem.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Sie taumeln und schwanken wie ein Trunkener, und all ihre Weisheit ist verschlungen.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Und sie schreien zu Jehovah in ihrer Drangsal, und aus ihren Ängsten bringt Er sie heraus.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Er läßt zur Stille erstehen den Sturm, und ihre Wogen schweigen.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Und sie sind fröhlich, daß sie zur Ruhe kommen, und Er führt sie zum Hafen ihrer Lust.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Sie sollen Jehovah bekennen ob Seiner Barmherzigkeit und ob Seiner Wunder an des Menschen Söhnen.
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Und sie sollen Ihn erhöhen in der Versammlung des Volkes, und Ihn loben auf dem Sitze der Alten.
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Flüsse setzt Er zur Wüste, die Ausflüsse des Wassers zum Durstland.
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
Ein fruchtbar Land zum Salzgrund, ob der Bosheit derer, die darin wohnen.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Die Wüste setzt Er zum Teich der Wasser, und dürres Land zu Ausflüssen der Wasser.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Und läßt Hungrige dort wohnen, daß eine Stadt sie bereiten zum Wohnen.
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Und daß Felder sie besäen, und Weinberge pflanzen und machen des Ertrages Frucht.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Und Er segnet sie, daß sie sich sehr mehren, und macht ihres Viehs nicht wenig.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Und ihrer waren wenig und sie beugten sich ob des Zwanges von Übel und Gram.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Er goß Verachtung auf die Edlen und ließ sie irren in der Öde ohne Weg.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Und Er hebt in die Höhe aus dem Elend den Dürftigen und setzt die Familien wie eine Herde.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Die Redlichen sehen es und sind fröhlich, und aller Verkehrtheit wird ihr Mund zugestopft.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Wer ist weise und behält dies, und versteht Jehovahs Barmherzigkeit?

< Žalmy 107 >