< Žalmy 107 >

1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
"Dem Herrn sagt Dank! Denn er ist gut. Auf ewig währet seine Huld."
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
So singen die vom Herrn Erlösten, die er aus Feindes Hand befreit
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
und aus den Ländern sammelt von Morgen, Abend, Mitternacht und Süden. -
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Sie irren in der Steppenwüste und finden keine Bahn zur Wohnstatt hin.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Sie leiden Durst und Hunger, und ihre Seele sinkt darob in Ohnmacht.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Sie schreien zu dem Herrn in ihrer Not; Er rettet sie aus ihren Ängsten
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
und leitet sie auf rechtem Wege, die Wohnstatt zu erreichen.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Sie sollen dankbar sein dem Herrn für seine Gnade, für seine Wunder an den Menschenkindern,
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
daß er ihr Lechzen stillt und ihren Hunger mit dem Nötigen befriedigt! -
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
In Finsternis und Todesschatten sitzen sie, gebannt in Elend und in Eisen;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
denn Gottes Worten widerspenstig, verschmähen sie des Höchsten Rat.
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Durch Mühsal beugt er ihren Sinn; sie werden machtlos; niemand hilft.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Sie schrein zum Herrn in ihrer Not; er rettet sie aus ihren Ängsten.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Aus Finsternis und Todesschatten führt er sie, und ihre Fesseln sprengt er auf.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Sie sollen dankbar sein dem Herrn für seine Gnade, für seine Wunder an den Menschenkindern,
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
daß er zertrümmert eherne Pforten und Eisenriegel bricht! -
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
Die Kranken leiden schwer ob ihres Sündenwandels und wegen ihrer Missetaten,
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
daß sie vor jeder Speise ekelt und sie des Todes Pforten schon berühren.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Sie schreien zu dem Herrn in ihrer Not; er rettet sie aus ihren Ängsten.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Er schickt sein Wort, macht sie gesund und rettet sie vor ihren Grüften.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Sie sollen dankbar sein dem Herrn für seine Gnade, für seine Wunder an den Menschenkindern,
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
ihm Dankesopfer bringen, jubelnd seine Taten künden! -
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
Die auf der See in Schiffen fahren und ihr Geschäft auf großen Wassern treiben,
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
erblicken hier des Herren Werke und seine Wunder mit der tiefen Flut.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Ein Sturm erhebt sich auf sein Wort, und seine Wellen türmen sich.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Sie steigen bis zum Himmel, fahren in die Tiefen. Ihr Leben ist gefährdet.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Sie tanzen, schwanken wie Betrunkene. Dahin ist ihre ganze Kunst.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Sie schrein zum Herrn in ihrer Not; er rettet sie aus ihren Ängsten.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Er macht den Sturm zum Säuselwind; da legen sich des Meeres Wellen.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Sie jubeln, daß sie stille liegen und er sie an ihr Endziel führt.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Sie sollen dankbar sein dem Herrn für seine Gnade, für seine Wunder an den Menschenkindern
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
und ihn vor allem Volk erheben und ihn im Kreis der Alten loben! -
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Er macht zur Wüste Ströme, zu dürrem Lande Quellenorte,
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
ein fruchtbar Land zum salzigen Grund, der Bosheit der Bewohner wegen.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Er macht zum Wasserteich die Wüste und dürres Land zum Quellenort;
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
die Hungrigen läßt er hier wohnen; Sie bauen eine Wohnstatt dort,
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
besäen Felder, pflanzen Weinberge, die lohnend Früchte tragen.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Er segnet sie, daß sie sich riesig mehren, und läßt ihr Vieh sich nicht vermindern.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
Vermindern sie sich, werden sie gebeugt von Druck und Elend und von Jammer,
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
dann gießt auf Fürsten er Verachtung aus und führt sie in die unwegsame Öde.
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Doch aus dem Elend hebt er Arme auf und macht Geschlechter Herden gleich.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Das sehen Redliche und freuen sich, und jeder Frevelmund verstummt. -
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Wer weise ist, beachtet dies, und Anerkennung finden so des Herren Gnadentaten.

< Žalmy 107 >