Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
"Rendez hommage à l’Eternel, car il est bon, car sa grâce dure à jamais!"
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
Qu’ils parlent ainsi, ceux que l’Eternel a délivrés, qu’il a délivrés de la main de l’oppresseur,
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
qu’il a rassemblés de tous les pays, de l’Orient et du couchant, du Nord et de la mer.
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
Ils erraient dans le désert, par des chemins désolés, sans trouver de ville habitée.
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
Eprouvés par la faim et la soif, ils sentaient leur âme défaillir en eux.
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
Mais ils crièrent vers l’Eternel dans leur détresse: il les sauva de leurs angoisses.
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
Il les guida par une route toute droite pour les amener dans une ville habitée.
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Qu’ils rendent grâce à l’Eternel pour sa bonté, pour ses miracles en faveur des hommes!
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Car il rassasia l’âme exténuée, et remplit de délices l’âme affamée.
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
Il en est qui demeuraient dans les ténèbres et les ombres de la mort, enchaînés dans la misère et des liens de fer;
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
parce qu’ils s’étaient insurgés contre les paroles de Dieu, et avaient méprisé les desseins du Très-Haut.
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
Il avait accablé leur cœur de maux; ils avaient trébuché, sans personne pour les secourir.
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
Mais ils crièrent vers l’Eternel dans leur détresse: il les sauva de leurs angoisses.
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
Il les retira des ténèbres, des ombres de la mort, et rompit leurs liens.
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Qu’ils rendent grâce à l’Eternel pour sa bonté, pour ses miracles en faveur des hommes!
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
Car il a brisé des portes d’airain, abattu des verrous de fer.
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
D’Autres se montrèrent insensés par leur conduite criminelle, et furent accablés sous le poids de leurs fautes.
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
Leur âme éprouvait du dégoût pour toute nourriture; ils étaient arrivés jusqu’aux portes de la mort.
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Mais ils crièrent vers l’Eternel dans leur détresse: il les sauva de leurs angoisses.
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
Il envoya sa parole pour les guérir, et les faire échapper de leurs tombeaux.
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
Qu’ils rendent grâce à l’Eternel pour sa bonté, pour ses miracles en faveur des hommes!
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
Qu’ils immolent des sacrifices de reconnaissance et racontent ses œuvres dans des chants joyeux!
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
D’Autres voguaient sur la mer dans des navires, faisaient leur besogne dans l’immensité des eaux;
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
Ils voyaient, ceux-là, les œuvres de l’Eternel, ses merveilles dans les profondeurs de l’océan.
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
Il parlait, et faisait souffler un vent de tempête qui soulève les vagues.
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Ils montaient jusqu’au ciel, descendaient dans les abîmes; leur âme se fondait dans la souffrance.
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
Ils dansaient, ils titubaient comme l’homme ivre; toute leur sagesse était réduite à néant.
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
Mais ils crièrent vers l’Eternel dans leur détresse: il les sauva de leurs angoisses.
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Il transforma l’ouragan en une brise légère, et les vagues apaisèrent leur fureur.
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
Ce fut une joie pour eux de voir renaître le calme; Dieu les conduisit au terme désiré de leur voyage.
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
Qu’ils rendent grâce à l’Eternel pour sa bonté, pour ses miracles en faveur des hommes!
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
Qu’ils l’exaltent dans l’assemblée du peuple, proclament ses louanges dans le conseil des anciens!
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
Il changea les fleuves en désert, en une terre altérée les sources jaillissantes,
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
un sol plantureux en une plage de sel, à cause de la méchanceté de ses habitants.
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
Il changea le désert en un pays de lacs, en sources jaillissantes une terre desséchée.
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
Là il établit des gens éprouvés par la faim, pour y fonder une ville populeuse.
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
Ils ensemencent des champs, plantent des vignes, qui portent d’abondantes récoltes.
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
Il les bénit, ils se multiplient prodigieusement, et il ne laisse pas s’amoindrir leur bétail.
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
D’Autres, au contraire, sont décimés, et fléchissent sous l’étreinte du malheur et du chagrin.
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
Il répand le mépris sur les nobles, les égare dans un chaos sans issue;
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
tandis qu’il relève le malheureux de sa misère et rend les familles nombreuses comme des troupeaux.
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
Les justes le voient et se réjouissent, et toute méchanceté tient la bouche close.
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Quiconque est sage doit observer ces faits et se pénétrer des grâces de l’Eternel.
