Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Hallelujah! Danket dem HERRN, denn er ist gütig, seine Gnade währt ewiglich!
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Wer kann die Machttaten des HERRN beschreiben und allen seinen Ruhm verkünden?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Wohl denen, die das Recht beachten, die Gerechtigkeit üben allezeit!
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Gedenke meiner, o HERR, aus Gnaden gegen dein Volk, suche mich heim mit deinem Heil,
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
daß ich einen Einblick bekomme in das Wohlergehen deiner Auserwählten, mich freue an der Freude deines Volkes und mich deines Erbteils rühme.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Wir haben gesündigt samt unsern Vätern, wir haben verkehrt gehandelt, wir haben gefrevelt.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Unsre Väter in Ägypten hatten nicht acht auf deine Wunder, sie gedachten nicht an die Größe deiner Güte und waren widerspenstig am Meer, am Schilfmeer.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Aber er half ihnen um seines Namens willen, um seine Stärke kundzutun.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Und er bedrohte das Schilfmeer, daß es vertrocknete, und ließ sie durch die Tiefen gehen wie auf einer Steppe.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
Und er rettete sie von der Hand des Hassers und erlöste sie aus der Hand des Feindes.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
Und das Wasser bedeckte ihre Bedränger, nicht einer von ihnen blieb übrig.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Da glaubten sie seinen Worten und sangen sein Lob.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Aber sie vergaßen seine Werke bald, sie warteten nicht auf seinen Rat,
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
sondern ließen sich gelüsten in der Wüste und versuchten Gott in der Einöde.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Und er gab ihnen, was sie forderten, sandte aber eine Seuche unter sie.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Und sie wurden eifersüchtig auf Mose im Lager, auf Aaron, den Heiligen des HERRN.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Da tat sich die Erde auf und verschlang Datan und bedeckte die Rotte Abirams;
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
und Feuer verzehrte ihre Rotte, die Flamme versengte die Gottlosen.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Sie machten ein Kalb am Horeb und warfen sich nieder vor dem gegossenen Bild.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
Sie vertauschten ihre Herrlichkeit gegen das Abbild eines Stiers, der Gras frißt.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Sie vergaßen Gottes, ihres Retters, der große Dinge in Ägypten getan,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Wunder im Lande Hams, Furchtbares am Schilfmeer.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Und er gedachte sie zu vertilgen, wenn nicht Mose, sein Auserwählter, in den Riß getreten wäre vor seinem Angesicht, um seinen Grimm abzuwenden, daß er sie nicht vertilgte.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Sie verachteten das liebliche Land, sie glaubten seinem Worte nicht.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Und sie murrten in ihren Zelten, sie gehorchten nicht der Stimme des HERRN.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Da erhob er seine Hand [und schwur], sie niederzustrecken in der Wüste
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
und ihren Samen unter die Nationen zu werfen und sie zu zerstreuen in die Länder.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Und sie hängten sich an den Baal-Peor und aßen Opfer der toten [Götzen],
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
und sie erzürnten ihn mit ihrem Tun; da brach die Plage unter ihnen aus.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Aber Pinehas trat auf und übte Gericht, so daß die Plage aufgehalten ward.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
Das wurde ihm zur Gerechtigkeit gerechnet auf alle Geschlechter, in Ewigkeit.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Und sie erzürnten ihn am Haderwasser, und es erging Mose übel um ihretwillen.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Denn sie betrübten seinen Geist, und er redete unbedacht mit seinen Lippen.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Sie vertilgten die Völker nicht, von denen der HERR ihnen gesagt hatte;
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
sondern ließen sich ein mit den Heiden und lernten ihre Weise.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
Und sie dienten ihren Götzen, und diese wurden ihnen zum Fallstrick.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Und sie opferten ihre Söhne und ihre Töchter den bösen Geistern.
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
Und sie vergossen unschuldiges Blut, das Blut ihrer Söhne und ihrer Töchter, welche sie den Götzen Kanaans opferten, und so wurde das Land durch Blutschulden entweiht.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Und sie befleckten sich mit ihren Werken und hurten mit ihrem Tun.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Da entbrannte der Zorn des HERRN wider sein Volk, und er faßte einen Abscheu gegen sein Erbe.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
Und er gab sie in die Hand der Nationen, daß ihre Hasser über sie herrschten.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Und ihre Feinde bedrückten sie, und sie wurden gedemütigt unter ihre Hand.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Er errettete sie oftmals; aber sie widerstrebten ihm mit ihren Anschlägen und kamen herunter durch eigene Schuld.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Aber er sah ihre Not an, als er ihr Schreien hörte,
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
und gedachte seines Bundes mit ihnen und empfand Mitleid nach seiner großen Huld
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
und ließ sie Erbarmen finden bei denen, die sie gefangen hielten.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Hilf uns, HERR, unser Gott, sammle uns aus den Heiden, daß wir deinem heiligen Namen danken und uns glücklich preisen, zu deinem Ruhm!
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Gelobt sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit, und alles Volk soll sagen: Amen! Hallelujah!
