Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Alleluja! Dem Herrn sagt Dank! Denn er ist gut! Auf ewig währet seine Huld.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Wer redet würdig von des Herren großen Taten, verkündet all sein Lob?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Heil denen, die das Richtige befolgen und es zu jeder Zeit recht machen! -
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Gedenke meiner, Herr, begnadigst Du Dein Volk und kommt Dein Heil, so denk auch meiner,
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
daß Deiner Auserwählten Glück ich noch erlebe und mich der Freude Deines Volkes freue und mit den ewig Deinen jubiliere!
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Gesündigt haben wir mit unsren Vätern, unrecht und frevelhaft gehandelt.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Schon unsere Väter merkten nicht auf Deine Wunder in Ägypten und dachten nicht an Deine Gnadenfülle. - Sie haderten am Meer, des Schilfmeers wegen.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Um seines Namens willen half er ihnen, um seine Stärke kundzutun.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Er schalt das Schilfmeer; es versiegte. Er führte sie durch Fluten wie durch eine Trift,
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
entriß sie aus der Hasser Hand, befreite sie aus Feindes Macht.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
Das Wasser deckte ihre Dränger; nicht einer blieb von ihnen übrig.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Da glaubten sie an seine Worte und stimmten einen Lobgesang ihm an.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Doch schnell vergaßen sie dann seine Taten und harrten seines Rates nicht.
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Sie wurden in der Wüste lüstern, versuchten Gott im wasserlosen Land.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Da gab er ihnen ihr Begehr: Erbrechen sandte er in ihren Hals.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Im Lager aber wurden sie auf Moses eifersüchtig und auf den Heiligen des Herrn, auf Aaron.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Die Erde tat sich auf, verschlang den Dathan, begrub die Rotte Abirams.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
In ihrer Rotte flammte Feuer auf, und eine Flamme fraß die Frevler. -
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Am Horeb machten sie ein Kalb und beteten ein Gußbild an,
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
vertauschten ihres Gottes Herrlichkeit mit der Gestalt des Stiers, der Gras verzehrt,
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
vergaßen Gott, der sie gerettet, der Großes in Ägypten hat getan,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Erstaunliches im Lande Chams, Erschreckliches am Roten Meer.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Er dachte dran, sie zu vertilgen; da trat vor ihm sein Auserwählter, Moses, in die Bresche, um seinen Grimm vom Unheil abzuwenden. -
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Doch sie verschmähten das ersehnte Land und glaubten seinem Worte nicht.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
In ihren Zelten murrten sie, gehorchten nicht des Herren Stimme.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Da schwur er ihnen hoch und teuer, sie in der Wüste zu vertilgen,
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
den Heiden preiszugeben ihren Stamm und diesen in die Länder zu versprengen. -
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Sie paarten sich zu Ehren Baal Peors und aßen Totenopfer.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Sie reizten ihn durch ihre Taten; da brach die Pest bei ihnen aus.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Und Pinechas stand auf und schlichtete; da ward die Pest gehemmt.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
Ihm ward es zum Verdienst gerechnet und seinen Enkeln immerfort.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Und sie erzürnten ihn am Haderwasser, und ihretwegen mußte Moses leiden.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Denn sie verbitterten ihm das Gemüt so daß er unbedacht mit seinen Worten war.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Sie tilgten auch die Völker nicht, wie's ihnen doch der Herr gebot.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Sie mischten sich mit Heiden und lernten ihre Sitten.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
Sie dienten ihren Götzen, und diese brachten sie zu Fall.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
So opferten sie ihre Söhne und ihre Töchter den Dämonen.
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
Unschuldig Blut vergossen sie, das Blut der eigenen Söhne und der Töchter, die sie den Götzen Kanaans zum Opfer brachten. So ward das Land durch Mord entweiht.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Sie selbst bedeckten sich durch ihre Taten; durch ihre Werke wurden sie so untreu.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Da zürnte seinem Volk der Herr aufs heftigste, zum Abscheu wurde ihm sein Erbe.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
Er gab sie in der Heiden Hand, und ihre Hasser herrschten über sie.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Und ihre Feinde drückten sie; sie mußten ihrer Macht sich beugen. -
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Zu vielen Malen hat er sie befreit; sie aber blieben voller Trotz bei ihrem Plan, verkamen so durch ihre Sünde.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Er sah auf ihre Not, sooft er ihre Klage hörte, dachte er
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
an seinen Bund mit ihnen, ward andern Sinns in seiner großen Huld
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
und ließ sie Mitleid finden bei allen ihren Siegern. -
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Zu Hilfe uns, Herr, unser Gott! - Bring uns zusammen aus den Heidenvölkern, auf daß wir Deinem heiligen Namen danken, uns rühmen Deines Ruhmes! -
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Gepriesen sei der Herr, Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit, und alles Volk soll sprechen: "Amen! Alleluja!"
