Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Louez l’Éternel! Louez l’Éternel, car il est bon, Car sa miséricorde dure à toujours!
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Qui dira les hauts faits de l’Éternel? Qui publiera toute sa louange?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Heureux ceux qui observent la loi, Qui pratiquent la justice en tout temps!
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Éternel, souviens-toi de moi dans ta bienveillance pour ton peuple! Souviens-toi de moi en lui accordant ton secours,
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
Afin que je voie le bonheur de tes élus, Que je me réjouisse de la joie de ton peuple, Et que je me glorifie avec ton héritage!
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Nous avons péché comme nos pères, Nous avons commis l’iniquité, nous avons fait le mal.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Nos pères en Égypte ne furent pas attentifs à tes miracles, Ils ne se rappelèrent pas la multitude de tes grâces, Ils furent rebelles près de la mer, près de la mer Rouge.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Mais il les sauva à cause de son nom, Pour manifester sa puissance.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Il menaça la mer Rouge, et elle se dessécha; Et il les fit marcher à travers les abîmes comme dans un désert.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
Il les sauva de la main de celui qui les haïssait, Il les délivra de la main de l’ennemi.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
Les eaux couvrirent leurs adversaires: Il n’en resta pas un seul.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Et ils crurent à ses paroles, Ils chantèrent ses louanges.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Mais ils oublièrent bientôt ses œuvres, Ils n’attendirent pas l’exécution de ses desseins.
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Ils furent saisis de convoitise dans le désert, Et ils tentèrent Dieu dans la solitude.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Il leur accorda ce qu’ils demandaient; Puis il envoya le dépérissement dans leur corps.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Ils se montrèrent, dans le camp, jaloux contre Moïse, Contre Aaron, le saint de l’Éternel.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
La terre s’ouvrit et engloutit Dathan, Et elle se referma sur la troupe d’Abiram;
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
Le feu embrasa leur troupe, La flamme consuma les méchants.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Ils firent un veau en Horeb, Ils se prosternèrent devant une image de fonte,
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
Ils échangèrent leur gloire Contre la figure d’un bœuf qui mange l’herbe.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Ils oublièrent Dieu, leur sauveur, Qui avait fait de grandes choses en Égypte,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Des miracles dans le pays de Cham, Des prodiges sur la mer Rouge.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Et il parla de les exterminer; Mais Moïse, son élu, se tint à la brèche devant lui, Pour détourner sa fureur et l’empêcher de les détruire.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Ils méprisèrent le pays des délices; Ils ne crurent pas à la parole de l’Éternel,
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Ils murmurèrent dans leurs tentes, Ils n’obéirent point à sa voix.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Et il leva la main pour jurer De les faire tomber dans le désert,
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
De faire tomber leur postérité parmi les nations, Et de les disperser au milieu des pays.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Ils s’attachèrent à Baal-Peor, Et mangèrent des victimes sacrifiées aux morts.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Ils irritèrent l’Éternel par leurs actions, Et une plaie fit irruption parmi eux.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Phinées se leva pour intervenir, Et la plaie s’arrêta;
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
Cela lui fut imputé à justice, De génération en génération pour toujours.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Ils irritèrent l’Éternel près des eaux de Meriba; Et Moïse fut puni à cause d’eux,
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Car ils aigrirent son esprit, Et il s’exprima légèrement des lèvres.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Ils ne détruisirent point les peuples Que l’Éternel leur avait ordonné de détruire.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Ils se mêlèrent avec les nations, Et ils apprirent leurs œuvres.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
Ils servirent leurs idoles, Qui furent pour eux un piège;
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Ils sacrifièrent leurs fils Et leurs filles aux idoles,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
Ils répandirent le sang innocent, Le sang de leurs fils et de leurs filles, Qu’ils sacrifièrent aux idoles de Canaan, Et le pays fut profané par des meurtres.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Ils se souillèrent par leurs œuvres, Ils se prostituèrent par leurs actions.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
La colère de l’Éternel s’enflamma contre son peuple, Et il prit en horreur son héritage.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
Il les livra entre les mains des nations; Ceux qui les haïssaient dominèrent sur eux;
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Leurs ennemis les opprimèrent, Et ils furent humiliés sous leur puissance.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Plusieurs fois il les délivra; Mais ils se montrèrent rebelles dans leurs desseins, Et ils devinrent malheureux par leur iniquité.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Il vit leur détresse, Lorsqu’il entendit leurs supplications.
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
Il se souvint en leur faveur de son alliance; Il eut pitié selon sa grande bonté,
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
Et il excita pour eux la compassion De tous ceux qui les retenaient captifs.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Sauve-nous, Éternel, notre Dieu! Et rassemble-nous du milieu des nations, Afin que nous célébrions ton saint nom, Et que nous mettions notre gloire à te louer!
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Béni soit l’Éternel, le Dieu d’Israël, d’éternité en éternité! Et que tout le peuple dise: Amen! Louez l’Éternel!
