Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Alléluia! Rendez hommage à l’Eternel, car sa grâce dure à jamais.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Qui saura dire la toute-puissance de l’Eternel, exprimer toute sa gloire?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Heureux ceux qui respectent le droit, pratiquent la justice en tout temps!
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Souviens-toi de moi, ô Eternel, dans ta bienveillance pour ton peuple, veille sur moi, par ta protection,
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
pour que je puisse voir le bonheur de tes élus, me réjouir de la joie de ton peuple, me glorifier de concert avec ton héritage.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Nous avons péché tout comme nos pères, nous avons mal agi, nous sommes coupables!
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Nos pères, en Egypte, n’ont pas compris tes miracles, ni gardé le souvenir de tes nombreux bienfaits! Ils se révoltèrent aux bords de la mer, de la mer des Joncs.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Lui cependant les secourut à cause de son nom, pour faire connaître sa puissance.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Il apostropha la mer des Joncs, et elle se dessécha, il leur fit traverser les flots comme une terre nue.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
Il leur porta secours contre l’oppresseur, les délivra de la main de l’ennemi.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
Les eaux recouvrirent leurs persécuteurs, pas un d’entre eux n’en réchappa.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Alors ils eurent foi en ses paroles, et chantèrent ses louanges.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Bien vite ils oublièrent ses œuvres; ils ne mirent pas leur attente dans ses desseins.
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Ils furent pris d’ardentes convoitises dans le désert, et mirent Dieu à l’épreuve dans la solitude.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Il leur accorda ce qu’ils réclamaient, mais envoya la consomption dans leurs organes.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Ils furent jaloux de Moïse dans le camp, d’Aaron, le saint de l’Eternel.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
La terre, s’entrouvrant, engloutit Dathan, elle se referma sur la bande d’Abirâm.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
Un feu consuma leur troupe, une flamme embrasa les impies.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Ils fabriquèrent un veau près du Horeb, et se prosternèrent devant une idole en fonte.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
Ils troquèrent ainsi leur gloire contre l’effigie d’un bœuf qui broute l’herbe.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Ils avaient oublié Dieu, leur sauveur, qui avait accompli de si grandes choses en Egypte,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
des merveilles dans le pays de Cham, de formidables prodiges près de la mer des Joncs.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Il parlait de les anéantir, si Moïse, son élu, ne se fût placé sur la brèche devant lui, pour détourner sa colère prête à tout détruire.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Puis ils montrèrent du dédain pour un pays délicieux, n’ayant pas foi en sa parole.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
Ils murmurèrent dans leurs tentes, n’écoutèrent point la voix de l’Eternel;
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
et il leva la main contre eux pour jurer qu’il les ferait succomber dans le désert,
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
qu’il rejetterait leurs descendants parmi les nations, et les disperserait dans leurs contrées.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Ils se prostituèrent à Baal-Peor, et mangèrent des sacrifices offerts à des dieux inanimés.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Ils déchaînèrent la colère par leurs actes, et un fléau fit irruption parmi eux.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Mais Phinéas se leva pour faire justice, et le fléau cessa de sévir.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
Cette action lui fut comptée comme un mérite, d’âge en âge, jusque dans l’éternité.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Ils suscitèrent le courroux divin aux eaux de Meriba, et il advint du mal à Moïse à cause d’eux.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Car ils furent rebelles à l’esprit de Dieu, et ses lèvres prononcèrent l’arrêt.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Ils n’exterminèrent point les nations que l’Eternel leur avait désignées.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Ils se mêlèrent aux peuples et s’inspirèrent de leurs coutumes,
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
adorant leurs idoles, qui devinrent pour eux un piège.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Ils sacrifièrent leurs fils et leurs filles aux démons,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
répandirent du sang innocent, le sang de leurs fils et de leurs filles, qu’ils immolaient aux idoles de Canaan, et le pays fut déshonoré par des flots de sang.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Ils se souillèrent par leurs œuvres, et leurs actes furent une longue prostitution.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
La colère de l’Eternel s’alluma contre son peuple, et il prit en horreur son héritage.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
Il les livra au pouvoir des nations, ceux qui les haïssaient devinrent leurs maîtres.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Leurs ennemis les opprimèrent, et les firent plier sous leur joug.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Maintes fois Dieu les délivra, mais ils redevenaient rebelles de propos délibéré, et tombaient en décadence par leurs fautes.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Il devenait attentif à leur détresse, quand il entendait leurs supplications,
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
se souvenant, pour leur bien, de son alliance, et se laissant fléchir dans son infinie miséricorde.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
Il émouvait la pitié en leur faveur chez tous ceux qui les retenaient captifs.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Viens à notre secours, Eternel, notre Dieu, rassemble-nous d’entre les nations, pour que nous rendions hommage à ton saint nom, et cherchions notre gloire dans tes louanges.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Béni soit l’Eternel, le Dieu d’Israël, d’éternité en éternité, et que le peuple tout entier dise: "Amen! Alléluia!"
