Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Praise ye Yah, Give ye thanks to Yahweh—For he is good, For age-abiding, is his lovingkindness.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Who can relate the mighty deeds of Yahweh? can cause to be heard, all his praise?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
How happy! They who observe justice, He that executeth righteousness at all times.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Remember me, O Yahweh, when thou acceptest thy people, Visit me, with thy salvation;
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
That I may look upon the welfare of thy chosen ones, That I may rejoice in the joy of thy nation, That I may glory, with thine inheritance.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
We have sinned—with our fathers, We have acted perversely, we have committed lawlessness;
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Our fathers, in Egypt, understood not thy wonders, They remembered not the abounding of thy lovingkindnesses, but rebelled by the sea—at the Red Sea.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Yet he saved them, for the sake of his Name, to make known his mighty power;
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
So he rebuked the Red Sea, and it dried up, And he led them through deeps, as pasture-land;
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
And saved them from the hand of one full of hatred, And redeemed them out of the hand of the foe;
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
So the waters covered their adversaries, Not one from among them, was left.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
They believed therefore in his words, They sang his praise.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Soon forgat they his works, —They waited not for his counsel;
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
But lusted a lust in the desert, and tested GOD in the waste.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
So he gave them their request, but sent leanness into their soul.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
And they became jealous of Moses in the camp, —of Aaron the holy one of Yahweh;
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
The earth opened and engulfed Dathan, and covered up the assembly of Abiram;
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
Then was kindled a fire in their assembly, —a flame, consumed the lawless ones.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
They made a calf in Horeb, —and bowed down to a molten image;
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
Thus changed they my glory, for the similitude of an ox that eateth grass.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
They forgat GOD their saviour, who had done great things in Egypt:
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Wonders in the land of Ham, Terrible things by the Red Sea.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Then would he have bidden to destroy them, —had not Moses his chosen, stood in the breach before him, To turn back his wrath from destroying.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
And they refused the delightful land, They believed not his word;
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
But murmured in their tents, —They hearkened not unto the voice of Yahweh.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
So he lifted up his hand unto them, that he would let them fall in the desert;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
And would disperse their seed among the nations, and would scatter them throughout the lands.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Yet they let themselves be bound to Baal-peor, —and did eat sacrifices to the dead:
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
So they provoked to anger by their doings, and a plague, made a breach among them.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Then stood up Phinehas, and interposed, and stayed was the plague:
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
So it was counted unto him, for righteousness, To generation after generation, unto times age abiding.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
And they provoked by the waters of Meribah, —And it fared ill with Moses, for their sakes;
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
For they embittered his spirit, and he spake rashly with his lips.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
They destroyed not the peoples of which Yahweh had spoken to them;
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
But had fellowship with the nations, and learned their doings;
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
Yea they served their idols, and they became to them a snare:
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Yea they sacrificed their sons and their daughters to mischievous demons;
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
And poured out innocent blood, the blood of their sons and their daughters, whom they sacrificed to the idols of Canaan, And the land was polluted with blood-shed;
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
And they became unclean by their works, and became unchaste in their doings.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Then was kindled the anger of Yahweh with his people, and he abhorred his own inheritance.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
So he delivered them up into the hand of the nations, And they who hated them, had dominion over them;
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
And their enemies oppressed them, And they were bowed down under their hand.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Many times, did he rescue them, —But, they, rebelled by their counsel, and sank low in their iniquity.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Then looked he on the distress which befell them, —when he heard their loud cry;
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
Then remembered he, for them, his covenant, and was moved to pity, according to the abounding of his lovingkindnesses;
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
And granted them compassion before all their captors.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Save us, O Yahweh our God, and gather us from among the nations, That we may give thanks unto thy holy Name, That we may triumph aloud in thy praise.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Blessed be Yahweh, God of Israel, from one age even unto another, And all the people, shall say, Amen! Praise ye Yah!
