Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Praise you the LORD. O give thanks to the LORD; for he is good: for his mercy endures for ever.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Who can utter the mighty acts of the LORD? who can show forth all his praise?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Blessed are they that keep judgment, and he that does righteousness at all times.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Remember me, O LORD, with the favor that you bore to your people: O visit me with your salvation;
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
That I may see the good of your chosen, that I may rejoice in the gladness of your nation, that I may glory with your inheritance.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
We have sinned with our fathers, we have committed iniquity, we have done wickedly.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Our fathers understood not your wonders in Egypt; they remembered not the multitude of your mercies; but provoked him at the sea, even at the Red sea.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Nevertheless he saved them for his name’s sake, that he might make his mighty power to be known.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
He rebuked the Red sea also, and it was dried up: so he led them through the depths, as through the wilderness.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
And he saved them from the hand of him that hated them, and redeemed them from the hand of the enemy.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
And the waters covered their enemies: there was not one of them left.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Then believed they his words; they sang his praise.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
They soon forgot his works; they waited not for his counsel:
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
But lusted exceedingly in the wilderness, and tempted God in the desert.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
And he gave them their request; but sent leanness into their soul.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
They envied Moses also in the camp, and Aaron the saint of the LORD.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
The earth opened and swallowed up Dathan and covered the company of Abiram.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
And a fire was kindled in their company; the flame burned up the wicked.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
They made a calf in Horeb, and worshipped the molten image.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
Thus they changed their glory into the similitude of an ox that eats grass.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
They forgot God their savior, which had done great things in Egypt;
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Wondrous works in the land of Ham, and terrible things by the Red sea.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Therefore he said that he would destroy them, had not Moses his chosen stood before him in the breach, to turn away his wrath, lest he should destroy them.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Yes, they despised the pleasant land, they believed not his word:
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
But murmured in their tents, and listened not to the voice of the LORD.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Therefore he lifted up his hand against them, to overthrow them in the wilderness:
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
To overthrow their seed also among the nations, and to scatter them in the lands.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
They joined themselves also to Baalpeor, and ate the sacrifices of the dead.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
Thus they provoked him to anger with their inventions: and the plague broke in on them.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Then stood up Phinehas, and executed judgment: and so the plague was stayed.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
And that was counted to him for righteousness to all generations for ever more.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
They angered him also at the waters of strife, so that it went ill with Moses for their sakes:
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Because they provoked his spirit, so that he spoke unadvisedly with his lips.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
They did not destroy the nations, concerning whom the LORD commanded them:
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
But were mingled among the heathen, and learned their works.
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
And they served their idols: which were a snare to them.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Yes, they sacrificed their sons and their daughters to devils,
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
And shed innocent blood, even the blood of their sons and of their daughters, whom they sacrificed to the idols of Canaan: and the land was polluted with blood.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Thus were they defiled with their own works, and went a whoring with their own inventions.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Therefore was the wrath of the LORD kindled against his people, so that he abhorred his own inheritance.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
And he gave them into the hand of the heathen; and they that hated them ruled over them.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
Their enemies also oppressed them, and they were brought into subjection under their hand.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Many times did he deliver them; but they provoked him with their counsel, and were brought low for their iniquity.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
Nevertheless he regarded their affliction, when he heard their cry:
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
And he remembered for them his covenant, and repented according to the multitude of his mercies.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
He made them also to be pitied of all those that carried them captives.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Save us, O LORD our God, and gather us from among the heathen, to give thanks to your holy name, and to triumph in your praise.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Blessed be the LORD God of Israel from everlasting to everlasting: and let all the people say, Amen. Praise you the LORD.
