Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Alleluia. Give glory to the Lord, for he is good: for his mercy endureth for ever.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Who shall declare the powers of the Lord? who shall set forth all his praises?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Blessed are they that keep judgment, and do justice at all times.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Remember us, O Lord, in the favour of thy people: visit us with thy salvation.
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
That we may see the good of thy chosen, that we may rejoice in the joy of thy nation: that thou mayst be praised with thy inheritance.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
We have sinned with our fathers: we have acted unjustly, we have wrought iniquity.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Our fathers understood not thy wonders in Egypt: they remembered not the multitude of thy mercies: And they provoked to wrath going up to the sea, even the Red Sea.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
And he saved them for his own name’s sake: that he might make his power known.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
And he rebuked the Red Sea, and it was dried up: and he led them through the depths, as in a wilderness.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
And he saved them from the hand of them that hated them: and he redeemed them from the hand of the enemy.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
And the water covered them that afflicted them: there was not one of them left.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
And they believed his words: and they sang his praises.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
They had quickly done, they forgot his works: and they waited not for his counsels.
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
And they coveted their desire in the desert: and they tempted God in the place without water.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
And he gave them their request: and sent fulness into their souls.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
And they provoked Moses in the camp, Aaron the holy one of the Lord.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
The earth opened and swallowed up Dathan: and covered the congregation of Abiron.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
And a fire was kindled in their congregation: the flame burned the wicked.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
They made also a calf in Horeb: and they adored the graven thing.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
And they changed their glory into the likeness of a calf that eateth grass.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
They forgot God, who saved them, who had done great things in Egypt,
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Wondrous works in the land of Cham: terrible things in the Red Sea.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
And he said that he would destroy them: had not Moses his chosen stood before him in the breach: To turn away his wrath, lest he should destroy them.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
And they set at nought the desirable land. They believed not his word,
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
And they murmured in their tents: they hearkened not to the voice of the Lord.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
And he lifted up his hand over them: to overthrow them in the desert;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
And to cast down their seed among the nations, and to scatter them in the countries.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
They also were initiated to Beelphegor: and ate the sacrifices of the dead.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
And they provoked him with their inventions: and destruction was multiplied among them.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Then Phinees stood up, and pacified him: and the slaughter ceased.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
And it was reputed to him unto justice, to generation and generation for evermore.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
They provoked him also at the waters of contradiction: and Moses was afflicted for their sakes:
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Because they exasperated his spirit. And he distinguished with his lips.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
They did not destroy the nations of which the Lord spoke unto them.
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
And they were mingled among the heathens, and learned their works:
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
And served their idols, and it became a stumblingblock to them.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
And they sacrificed their sons, and their daughters to devils.
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
And they shed innocent blood: the blood of their sons and of their daughters which they sacrificed to the idols of Chanaan. And the land was polluted with blood,
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
And was defiled with their works: and they went aside after their own inventions.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
And the Lord was exceedingly angry with his people: and he abhorred his inheritance.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
And he delivered them into the hands of the nations: and they that hated them had dominion over them.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
And their enemies afflicted them: and they were humbled under their hands:
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Many times did he deliver them. But they provoked him with their counsel: and they were brought low by their iniquities.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
And he saw when they were in tribulation: and he heard their prayer.
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
And he was mindful of his covenant: and repented according to the multitude of his mercies.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
And he gave them unto mercies, in the sight of all those that had made them captives.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Save us, O Lord, our God: and gather us from among nations: That we may give thanks to thy holy name, and may glory in thy praise.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Blessed be the Lord the God of Israel, from everlasting to everlasting: and let all the people say: So be it, so be it.
