Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Luvutudila Yave matondo, lutela dizina diandi! Luzabikisa momo kavanga muidi makanda.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Lunyimbidila; lunyimbidila minzitusu. Luyolukila mavanga mandi moso matsiminanga.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Nkembo kuidi dizina diandi dinlongo; Bika mintima mi bobo bantombanga Yave mimona khini.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Talanu kuidi Yave ayi kuidi zingolo ziandi; Tombanganu mu zithangu zioso zizi kiandi.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Lutebukilanga moyo matsiminanga momo kavanga; bikumu biandi ayi zinzengolo ziozi kayamikisa;
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
beno nkuna Abalahami, kisadi kiandi, beno bana ba Yakobi, batu bandi kasobula!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Yave niandi Nzambi eto; zinzengolo ziandi zidi va ntoto wumvimba.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Wuntebukilanga moyo nguizani andi mu zithangu zioso, mambu momo katumina mu mili di zitsungi.
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Nguizani yoyi yi kawizana ayi Abalahami; ndefi yoyi kadila Izaki.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Wukindisa yawu kuidi Yakobi banga nzengolo; kuidi Iseli banga nguizani mu zithangu zioso;
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
“Kuidi ngeyo ndiela vana ntoto wu Kana banga kuku ki kiuka kioki wela tambula.”
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Buna bakidi thalu yi fioti kaka, bafioti kuandi, banzenza mu tsi beni;
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
vayi baba kuenda diengilanga mu makanda-makanda tona mu kipfumu kimosi nate ku kipfumu kinkaka.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Kasia vana ko minsua kuidi kadi mutu wumosi mu kuba yamisa mu diambu diawu wutemina mintinu.
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
“Kadi simba batu bama bobo ndivinda mafuta; kadi vangila mimbikuidi miama mambu mambimbi.”
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Wutumisa kanda kingolo va ntoto ayi wubunga bidia biawu bioso balunda.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Buna wufidisa mutu wumosi ku ntualꞌawu: Zozefi wutekoso banga mvika.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Bakanga malu mandi mu zisieni; batula dinga diandi mu bisengo
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
nate mambu makatuba mavioka; nate mambu ma Yave mamonisa ti makiedika katuba.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Ntinu wufidisa ayi bannianguna; nyadi wu batu wunyekula mu kiphuanza.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Wumbieka pfumu mu nzo andi nyadi wu bima bioso biobi kavua,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
mu longa bana ba mintinu boso bu kazodidi ayi vana nduenga kuidi bakulutu bandi.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Buna Iseli wukota ku Ezipite; Yakobi wuzingila banga nzenza mu tsi yi Hami.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Yave wuvanga ti batu bandi babutuka kuwombo ayi wuba kitula batu bawombo viokila bobo baba lenda;
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
bobo kabalula mintima mu lenda batu bandi, mu kuendila bisadi biandi manenga.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Wufidisa Moyize, kisadi kiandi, ayi Aloni mutu wowo kasobula.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Bavanga bidimbu biandi va khatitsikꞌawu, matsiminanga mandi mu tsi Hami.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Wufidisa tombi ayi wutula tombi mu ntoto bila basia tinguna ko mambu mandi e?
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Wukitula minlangu miawu menga; wumana sikisa vonda zimbizi ziawu.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Mintoto miawu miwala bisioto; biobi bikota nate mu bivinga bi minyadi miawu.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Wutuba ayi kuyiza zinzinzi ziba mitsa ayi zingungu mu tsi awu yoso.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Niandi wubalula mvula mu mvula yi matadi nzazi mu ntoto wumvimba.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Wumana buisa minti miawu mi vinu ayi minti miawu mi figi, ayi kelula minti mi tsi awu.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Wutuba ayi makhoko mayiza; binzienzi bikambulu thalu.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Bidia kadika kunusu kinlangu mu tsi awu; bidia mimbutu mi ntoto awu.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Buna wumana vonda bana boso batheti mu tsi awu, mimbutu mioso mitheti mi zingolo ziawu.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Wutotula Iseli va kimosi ayi mfuna wu palata ayi nolo; ayi kusia monika ko mutu wumemata mu zimvila ziawu.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ezipite yimona khini bubayenda bila tsisi yi Iseli yiba buila.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Wuyalumuna matuti mu diambu di kuba fuka ayi mbazu mu kuba kienzula va builu.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Balomba ayi wuba fidisila zinuni ayi wuba yukutisa mu mapha ma diyilu.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Wuzibula ditadi ayi nlangu wutotuka; banga nlangu wunneni wukumba mu dikanga.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Bila wutebukila moyo tsilꞌandi yinlongo yoyi kavana kuidi Abalahami, kisadi kiandi.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Wutotudila batu bandi mu khini batu bandi bobo kasobula mu biyoko bi mayangi.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Wuba vana mintoto mi makanda, ayi batambula kiuka kisala batu bankaka.
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
Muingi balunda minsiku miandi ayi bakinzika Mina miandi. Luzitisa Yave.
