< Žalmy 105 >

1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Tacken HERREN, åkallen hans namn, gören hans gärningar kunniga bland folken.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Sjungen till hans ära, lovsägen honom, talen om alla hans under.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Berömmen eder av hans heliga namn; glädje sig av hjärtat de som söka HERREN.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Frågen efter HERREN och hans makt, söken hans ansikte beständigt.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Tänken på de underbara verk som han har gjort, på hans under och hans muns domar,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
I Abrahams, hans tjänares, säd, I Jakobs barn, hans utvalda.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Han är HERREN, vår Gud; över hela jorden gå hans domar.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Han tänker evinnerligen på sitt förbund, intill tusen släkten på vad han har stadgat,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
på det förbund han slöt med Abraham och på sin ed till Isak.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Han fastställde det för Jakob till en stadga, för Israel till ett evigt förbund;
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
han sade: "Åt dig vill jag giva Kanaans land, det skall bliva eder arvedels lott."
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Då voro de ännu en liten hop, de voro ringa och främlingar därinne.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
Och de vandrade åstad ifrån folk till folk, ifrån ett rike bort till ett annat.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Han tillstadde ingen att göra dem skada, han straffade konungar för deras skull:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
"Kommen icke vid mina smorda, och gören ej mina profeter något ont."
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Och när han bjöd hungersnöd komma över landet och fördärvade allt deras livsuppehälle,
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
då sände han åstad en man framför dem: Josef blev såld till träl.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Man slog hans fötter i bojor, i järn fick han ligga fjättrad,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
till den tid då hans ord uppfylldes, då HERRENS tal bevisade hans oskuld.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Då sände konungen och lät släppa honom lös, folkens behärskare gav honom fri.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Han satte honom till herre över sitt hus, till att råda över all hans egendom;
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
han skulle binda hans furstar efter sin vilja och lära hans äldste vishet.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Och Israel kom till Egypten, Jakob blev en gäst i Hams land.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Och HERREN gjorde sitt folk mycket fruktsamt och mäktigare än dess ovänner voro,
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
de vilkas hjärtan han vände till att hata hans folk, till att lägga onda råd mot hans tjänare.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Han sände Mose, sin tjänare, och Aron, som han hade utvalt.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
De gjorde hans tecken ibland dem och under i Hams land.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Han sände mörker och lät allt bliva mörkt; och de stodo icke emot hans ord.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Han förvandlade deras vatten till blod och lät så deras fiskar dö.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Deras land kom att vimla av paddor, ända in i deras konungars kamrar.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Han bjöd, och flugsvärmar kommo, mygg i hela deras land.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Han gav dem hagel för regn, eldslågor sände han i deras land.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Och han slog deras vinträd och fikonträd och bröt sönder träden i deras land.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Han bjöd, och gräshoppor kommo, och gräsmaskar i tallös mängd.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
De åto upp alla örter i deras land, de åto upp frukten på deras mark.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Och han slog allt förstfött i deras land, förstlingen av all deras kraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Så förde han dem ut, med silver och guld, och i hans stammar var ingen som stapplade.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Egyptierna gladde sig, när de drogo ut; ty förskräckelse för Israel hade fallit över dem.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Han bredde ut ett moln till skygd, och en eld för att lysa om natten.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
De begärde, då lät han vaktlar komma, och med bröd från himmelen mättade han dem.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Han öppnade klippan, och vatten flödade; det gick genom öknen såsom en ström.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Ty han tänkte på sitt heliga ord, på sin tjänare Abraham.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Så förde han ut sitt folk med fröjd, med jubel dem som han hade utvalt.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Han gav åt dem hedningarnas länder, och folkens förvärv fingo de till besittning,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
för att de skulle hålla hans stadgar och taga hans lagar i akt. Halleluja!

< Žalmy 105 >