Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Tacker Herranom, och prediker hans Namn; förkunner hans verk ibland folken.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Sjunger om honom, och lofver honom; taler om all hans under.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Lofver hans helga Namn; deras hjerta, som Herran söka, glädje sig.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Fråger efter Herranom, och efter hans magt; söker hans ansigte alltid.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Tänker uppå hans underliga verk, som han gjort hafver; uppå hans under, och uppå hans ord;
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
I Abrahams hans tjenares säd, I Jacobs hans utkorades barn.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Han är Herren vår Gud; han dömer i hela verldene.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Han tänker evinnerliga uppå sitt förbund; på det ord han lofvat hafver till mång tusend, slägte ifrå slägte;
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Det han gjort hafver med Abraham; och på eden med Isaac;
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Och satte det Jacob till en rätt, och Israel till ett evigt förbund;
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
Och sade: Dig vill jag gifva det landet Canaan, edars arfs lott;
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Då de få och ringa voro, och främlingar derinne.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
Och de foro ifrå folk till folk; ifrå det ena riket till annat folk.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Han lät ingen menniska göra dem skada, och näpste Konungar för deras skull:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
Kommer intet vid mina smorda, och görer intet ondt minom Prophetom.
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Och han lät en dyr tid komma i landet, och förtog dem allt bröds uppehälle.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Han sände en man framför dem; Joseph vardt såld till en träl.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
De tvingade hans fötter i fjettrar; hans kropp måste jern ligga;
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
Tilldess hans ord kom, och Herrans tal pröfvade honom.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Då sände Konungen bort, och lät gifva honom lös; herren öfver folken böd låta honom ut.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Han satte honom till en herra öfver sitt hus; till en föreståndare öfver alla sina ägodelar;
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
Att han skulle undervisa hans Förstar, efter sitt sätt, och lära hans äldsta vishet.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Och Israel for in uti Egypten, och Jacob vardt en främling i Hams land.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Och han lät sitt folk svåliga växa, och gjorde dem mägtigare än deras fiender.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Han förvände deras hjerta, så att de hans folk hätske vordo, och tänkte till att förtrycka hans tjenare med list.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Han sände sin tjenare Mose; Aaron, den han utvalt hade.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
De samme gjorde hans tecken ibland dem, och hans under i Hams land.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Han lät mörker komma, och gjordet mörkt; och de voro icke hans ordom ohörsamme.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Han förvände deras vatten i blod, och dräp deras fiskar.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Deras land gaf myckna paddor ifrå sig; ja, uti deras Konungars kamrar.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Han sade, då kom ohyra; löss uti alla deras landsändar.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Han gaf dem hagel till regn; eldslåga uti deras land;
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Och slog deras vinträ och fikonaträ, och förderfvade trän i deras landsändar.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Han sade, då kommo gräshoppor, gräsmatkar otalige;
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Och de uppåto allt gräset i deras land, och uppfrätte frukten på deras mark;
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Och slog allt förstfödt uti deras land, alla deras första arfvingar.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Och han förde dem ut med silfver och guld, och ibland deras slägter var ingen krank.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Egypten var glad, att de utdrogo; ty deras fruktan var uppå dem fallen.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Han utsträckte en molnsky till skjul, och eld om nattena till att lysa.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
De bådo, och han lät komma åkerhöns; och han mättade dem med himmelsbröd.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Han öppnade bergsklippona, och vatten flöt derut, så att bäcker flöto i torra öknene.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Ty han tänkte på sitt helga ord, det han till Abraham sin tjenare talat hade.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Alltså förde han sitt folk ut med fröjd, och sina utkorade med glädje;
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Och gaf dem Hedningarnas land, så att de folks gods intogo;
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
På det de skulle hålla hans rätter, och bevara hans lag. Halleluja.
