Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Danket dem HERRN, ruft seinen Namen an, macht unter den Völkern seine Taten bekannt!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Singet vor ihm, spielet vor ihm, redet von allen seinen Wundern!
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Rühmet euch seines heiligen Namens! Es freue sich das Herz derer, die den HERRN suchen!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Fragt nach dem HERRN und nach seiner Macht, suchet sein Angesicht allezeit!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Gedenket seiner Wunder, die er getan, seiner Zeichen und der Urteile seines Mundes!
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
O Same Abrahams, seines Knechtes, o ihr Söhne Jakobs, seine Auserkorenen!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Er, der HERR, ist unser Gott; auf der ganzen Erde gilt sein Recht.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Er gedenkt auf ewig an seinen Bund, an das Wort, das er tausend Geschlechtern befohlen hat;
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
[des Bundes, ] den er mit Abraham geschlossen, seines Eides, den er Isaak geschworen hat.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Er stellte ihn auf für Jakob als Satzung, für Israel als ewigen Bund,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
da er sprach: «Dir gebe ich das Land Kanaan als euer Erbteil»,
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
da sie noch leicht zu zählen waren, gar wenige und Fremdlinge darin,
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
und wandern mußten von einem Volk zum andern und von einem Königreich zum andern.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Er ließ sie von keinem Menschen bedrücken und züchtigte Könige um ihretwillen:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
«Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten kein Leid!»
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Und er rief eine Hungersnot herbei über das Land und zerschlug jegliche Stütze an Brot.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Er sandte einen Mann vor ihnen her, Joseph ward zum Sklaven verkauft!
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Sie zwangen seinen Fuß in einen Stock; seine Seele geriet in Fesseln;
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
bis zur Zeit, da sein Wort eintraf und der Ausspruch des HERRN ihn geläutert hatte.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Der König sandte hin und befreite ihn; der die Völker beherrschte, ließ ihn los.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Er setzte ihn zum Herrn über sein Haus und zum Herrscher über alle seine Güter,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
daß er seine Fürsten nach Belieben binde und seine Ältesten unterweise.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Da zog Israel nach Ägypten, und Jakob wurde ein Fremdling im Lande Hams.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Und er machte sein Volk sehr fruchtbar und ließ es zahlreicher werden als seine Dränger.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Er wandte ihr Herz, sein Volk zu hassen, arglistig zu handeln an seinen Knechten.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Er sandte Mose, seinen Knecht, Aaron, den er erwählt hatte.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Die verrichteten seine Zeichen unter ihnen und taten Wunder im Lande Hams.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Er sandte Finsternis, und es ward Nacht, damit sie seinen Worten nicht widerstreben möchten.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Er verwandelte ihre Gewässer in Blut und tötete ihre Fische;
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
ihr Land wimmelte von Fröschen bis in die Gemächer ihrer Könige.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Er sprach; und es kamen Fliegenschwärme, Mücken in alle ihre Grenzen.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Er gab ihnen Hagel statt Regen, Feuerflammen auf ihr Land;
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
und er schlug ihre Weinstöcke und Feigenbäume und zerbrach die Bäume in ihrem Land.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Er sprach; da kamen Heuschrecken und Käfer ohne Zahl,
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
die fraßen alles Kraut im Lande und verzehrten ihre Feldfrüchte.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Und er schlug alle Erstgeburt in ihrem Lande, alle Erstlinge ihrer Kraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Aber sie ließ er ausziehen mit Silber und Gold, und es war kein Strauchelnder unter ihren Stämmen.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ägypten war froh, daß sie gingen; denn der Schrecken vor ihnen war auf sie gefallen.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Er breitete vor ihnen eine Wolke aus zur Decke und Feuer, um die Nacht zu erleuchten.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Sie forderten; da ließ er Wachteln kommen und sättigte sie mit Himmelsbrot.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Er öffnete den Felsen; da floß Wasser heraus; es floß ein Bach in der Wüste.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Denn er gedachte an sein heiliges Wort, an Abraham, seinen Knecht.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Er ließ sein Volk ausziehen mit Freuden, mit Jubel seine Auserwählten.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Und er gab ihnen die Länder der Heiden; und woran die Völker sich abgemüht hatten, das nahmen sie in Besitz;
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
auf daß sie seine Satzungen halten und seine Lehren bewahren möchten. Hallelujah!
