< Žalmy 105 >

1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Preiset den HERRN, ruft seinen Namen an, macht seine Taten unter den Völkern bekannt!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Singt ihm, spielet ihm, redet von all seinen Wundern!
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Rühmt euch seines heiligen Namens! Es mögen herzlich sich freun, die da suchen den HERRN!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Fragt nach dem HERRN und seiner Stärke, suchet sein Angesicht allezeit!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Gedenkt seiner Wunder, die er getan, seiner Zeichen und der Urteilssprüche seines Mundes,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
ihr Kinder Abrahams, seines Knechtes, ihr Söhne Jakobs, seine Erwählten!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Er, der HERR, ist unser Gott, über die ganze Erde ergehen seine Gerichte.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Er gedenkt seines Bundes auf ewig, des Wortes, das er geboten auf tausend Geschlechter,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
(des Bundes) den er mit Abraham geschlossen, und des Eides, den er Isaak geschworen,
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
den für Jakob er als Satzung bestätigt und für Israel als ewigen Bund,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
da er sprach: »Dir will ich Kanaan geben, das Land, das ich euch als Erbbesitztum zugeteilt!«
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Damals waren sie noch ein kleines Häuflein, gar wenige und nur Gäste im Lande;
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
sie mußten wandern von Volk zu Volk, von einem Reich zur andern Völkerschaft;
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
doch keinem gestattete er, sie zu bedrücken, ja Könige strafte er ihretwillen:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
»Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten nichts zuleide!«
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Dann, als er Hunger ins Land ließ kommen und jegliche Stütze des Brotes zerbrach,
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
da hatte er schon einen Mann vor ihnen her gesandt: Joseph, der als Sklave verkauft war.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Man hatte seine Füße gezwängt in den Stock, in Eisen(-fesseln) war er gelegt,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
bis zu der Zeit, wo seine Weissagung eintraf und der Ausspruch des HERRN ihn als echt erwies.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Da sandte der König und ließ ihn entfesseln, der Völkergebieter, und machte ihn frei;
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
er bestellte ihn über sein Haus zum Herrn, zum Gebieter über sein ganzes Besitztum;
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
er sollte über seine Fürsten schalten nach Belieben und seine höchsten Beamten Weisheit lehren.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
So kam denn Israel nach Ägypten, und Jakob weilte als Gast im Lande Hams.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Da machte Gott sein Volk gar fruchtbar und ließ es stärker werden als seine Bedränger;
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
er wandelte ihren Sinn, sein Volk zu hassen und Arglist an seinen Knechten zu üben.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Dann sandte er Mose, seinen Knecht, und Aaron, den er erkoren;
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
die richteten seine Zeichen unter ihnen aus und die Wunder im Lande Hams:
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Er sandte Finsternis und ließ es dunkel werden; doch sie achteten nicht auf seine Worte;
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
er verwandelte ihre Gewässer in Blut und ließ ihre Fische sterben;
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
es wimmelte ihr Land von Fröschen bis hinein in ihre Königsgemächer;
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
er gebot, da kamen Bremsenschwärme, Stechfliegen über ihr ganzes Gebiet;
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
er gab ihnen Hagelschauer als Regen, sandte flammendes Feuer in ihr Land;
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
er schlug ihre Reben und Feigenbäume und zerbrach die Bäume in ihrem Gebiet;
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
er gebot, da kamen die Heuschrecken und die Grillen in zahlloser Menge,
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
die verzehrten alle Gewächse im Land und fraßen die Früchte ihrer Felder.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Dann schlug er alle Erstgeburt im Lande, die Erstlinge all ihrer Manneskraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Nun ließ er sie ausziehn mit Silber und Gold, und kein Strauchelnder war in seinen Stämmen;
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ägypten war ihres Auszugs froh, denn Angst vor ihnen hatte sie befallen.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Er breitete Gewölk aus als Decke und Feuer, um ihnen die Nacht zu erhellen;
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
auf Moses Bitte ließ er Wachteln kommen und sättigte sie mit Himmelsbrot;
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
er spaltete einen Felsen: da rannen Wasser und flossen durch die Steppen als Strom;
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
denn er gedachte seines heiligen Wortes, dachte an Abraham, seinen Knecht.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
So ließ er sein Volk in Freuden ausziehn, unter Jubel seine Erwählten;
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
dann gab er ihnen die Länder der Heiden, und was die Völker erworben, das nahmen sie in Besitz,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
auf daß sie seine Gebote halten möchten und seine Gesetze bewahrten. Halleluja!

< Žalmy 105 >