Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Dem Herrn sagt Dank! Verherrlicht seinen Namen! Macht seine Taten den Nationen kund!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Lobsingt von ihm! Lobt ihn! Erzählt von seinen Wundern all!
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
In seinem heiligen Namen rühmet euch! Von Herzen freue sich, wer nach dem Herrn sucht!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Verlanget nach dem Herrn und seiner Herrlichkeit! Stets sucht sein Angesicht!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Gedenkt der Wunder, die er tat, der Zeichen, seiner Richtersprüche!
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
Geschlecht du, seines Knechtes Abraham, ihr Söhne Jakobs, seines Auserwählten! -
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Der Herr ist unser Gott, und auf der ganzen Erde gelten seine Urteilssprüche.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
In Ewigkeit gedenkt er seines Bundes und seines Wortes, das er sprach, ins tausendste Geschlecht,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
des Bunds, den er mit Abraham geschlossen für Israel als einen ewigen Bund,
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
den er für Jakob als ein Recht bestätigt, und seines Eides, den er Isaak zugeschworen.
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
"Dir", sprach er, "geb' ich Kanaan, als euer zugemessen Erbe." -
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Noch klein war damals ihre Zahl, noch winzig klein und fremd darin.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
Sie wanderten von einem Heidenvolk zum andern, von einem Reich zu einer andern Nation.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Er gab nicht zu, daß jemand sie bedrückte; er warnte ihretwegen Könige:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
"Vergreift euch nicht an den von mir Gesalbten! Fügt keinen Schaden meinen Sehern zu!" -
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Er rief alsdann ins Land den Hunger, jedwede Brotesstütze brechend.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Er sandte einen Mann vor ihnen her; zum Sklaven ward Joseph verkauft.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
in Fesseln zwang man seine Füße; in Eisen ward sein Hals gelegt,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
bis in Erfüllung ging, was er verheißen, und ihn der Spruch des Herrn bewährte.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Da ließ der König ihn entfesseln; der Völkerherrscher ließ ihn frei.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Er machte ihn zum Herrn in seinem Hause und zum Verwalter über all sein Gut,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
daß er nach seinem Sinne seine Fürsten lenkte und seine Ältesten belehrte. -
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Alsdann kam nach Ägypten Israel, und Jakob ward ein Gast im Lande Chams.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Er machte fruchtbar dort sein Volk, für seine Feinde allzu zahlreich.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Nun wandte er ihr Herz zum Hasse wider Gottes Volk, zur Arglist gegen seine Diener.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Er sandte Moses, seinen Diener, und Aaron, den er sich erkoren.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Sie zeigten ihnen seine Wunder und taten Zeichen in dem Lande Chams.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Er sandte Finsternis, und dunkel ward's; doch achteten sie nicht auf seinen Wink.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Er wandelte in Blut ihr Wasser, und ihre Fische ließ er sterben.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Er ließ ihr Land von Fröschen wimmeln bis in die Kammern ihrer Könige.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Er sprach; da kam ein Fliegenschwarm und Mücken in ihr ganz Gebiet.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Für Regen gab er ihnen Hagel und Feuerflammen auf ihr Land,
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
schlug ihren Weinstock, ihren Feigenbaum darnieder. zersplitterte die Bäume all in ihren Grenzen.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Er sprach; da kamen Heuschrecken und Ungeziefer ohne Zahl.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Sie fraßen alles Gras in ihrem Land und fraßen ihre Feldfrucht ab.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
In ihrem Lande schlug er alle Erstgeburt, die Erstlinge all ihrer Kraft. -
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Er führte sie mit Gold und Silber aus dem Lande, und unter seinen Stämmen war kein Müder.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Ägypten ward ob ihres Wegzugs froh; denn Angst vor ihnen hatte sie befallen.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Er breitete zum Schirme eine Wolke aus und Feuer, um bei Nacht zu leuchten.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Auf ihre Bitte ließ er Wachteln kommen und schenkte ihnen Himmelsspeise zur Genüge.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Er öffnete den Fels, daß Wasser flossen, in dürrem Lande Ströme rieselten.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Denn er gedachte seines heiligen Wortes und seines Dieners Abraham.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
So führte er sein Volk mit Jubel fort, mit Jauchzen seine Auserwählten.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Der Heiden Länder gab er ihnen, ließ sie die Frucht des Völkerfleißes erben,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
auf daß sie seine Rechte hielten, und seine Lehren treu bewahrten. Alleluja!
