< Žalmy 105 >

1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Danket Jahwe, ruft seinen Namen an, / Macht seine großen Taten inmitten der Völker kund!
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Singt ihm, spielt ihm, / Redet von all seinen Wundern!
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Rühmt euch seines heiligen Namens! / Es freue sich deren Herz, die Jahwe suchen.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Fraget nach Jahwe und seiner Macht, / Suchet sein Antlitz beständig!
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Gedenkt seiner Wunder, die er getan, / Seiner Zeichen und der Urteile seines Munds,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
Ihr Nachkommen Abrahams, seines Knechts, / Ihr Söhne Jakobs, seine Erwählten!
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Er, Jahwe, ist unser Gott; / Er waltet gerecht über alle Lande.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Er gedenkt seines Bundes auf ewig, / Des Wortes, das er geboten für tausend Geschlechter,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Des Bundes, den er geschlossen mit Abraham, / Seines Eides an Isaak.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Er hat ihn für Jakob verheißend bestätigt, / Für Israel als ewigen Bund.
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
Indem er sagte: "Dir will ich geben Kanaans Land / Als euer erblich Besitztum."
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Damals waren sie klein an Zahl, / Ein Häuflein nur, und Gäste im Land.
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
So wanderten sie von Volk zu Volk, / Von einem Reiche zum andern Volk.
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
Er ließ sie dabei von niemand bedrücken, / Ja, Könige strafte er ihretwegen:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
"Tastet meine Gesalbten nicht an, / Und meinen Propheten tut kein Leid!"
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Dann rief er Hungersnot gegen das Land, / Nahm jegliche Nahrung hinweg.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Er sandte vor ihnen her einen Mann: / Josef ward als Sklave verkauft.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
Seine Füße wurden gefesselt, / In Eisen legte man ihn,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
Bis sich sein Wort erfüllte, / Jahwes Spruch ihn geläutert hatte.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Da sandte der König und ließ ihn los, / Der Völkerbeherrscher gab ihn frei.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Er setzte ihn seinem Hause zum Herrn, / Zum Gebieter über all seinen Besitz;
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
Er sollte seine Fürsten an sich fesseln, / Seine Ältesten sollte er Weisheit lehren.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Dann kam Israel nach Ägypten, / Und Jakob ward Gast im Lande Hams.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Gott ließ sein Volk sehr zahlreich werden / Und machte es stärker als seine Bedränger.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Es wandelte sich nämlich ihr Herz, sein Volk zu hassen, / Arglist zu üben an seinen Knechten.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Da sandte Gott Mose, seinen Knecht, / Und Aaron, den er sich erkoren.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Die taten Zeichen bei ihnen durch seine Macht / Und Wunderdinge im Lande Hams.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Er sandte Finsternis — es ward dunkel; / Denn widerstrebten sie nicht seinen Worten?
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Er verwandelte ihre Gewässer in Blut / Und ließ dadurch ihre Fische sterben.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Es wimmelte auch ihr Land von Fröschen: / Die drangen sogar in der Könige Kammern.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Er sprach, da kamen Bremsen, / Stechmücken in all ihr Gebiet.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Er gab ihnen Hagel als Regen, / Ließ Feuer lohen in ihrem Land.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Er schlug ihren Weinstock und Feigenbaum, / Zerbrach alle Bäume ihres Gebiets.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Er sprach, da kamen Heuschrecken / Und Hüpfer ohne Zahl.
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
Die fraßen alles Kraut in ihrem Land, / Sie verzehrten die Frucht ihrer Felder.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Alle Erstgeburt schlug er in ihrem Land, / Die Erstlinge all ihrer Manneskraft.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Da ließ er sein Volk mit Silber und Gold ausziehn, / Und es strauchelte keiner in seinen Stämmen.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Die Ägypter freuten sich ihres Auszugs, / Denn Graun vor ihnen war auf sie gefallen.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Er spannte Gewölk als Decke aus, / Und Feuer gab ihnen zur Nachtzeit Licht.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
Er bat: da ließ Gott Wachteln kommen / Und sättigte sie mit Himmelsbrot.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Einen Fels tat er auf: da floß Wasser heraus; / Es rann wie ein Strom durch die Steppe.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Denn er dachte seines heiligen Worts / Und Abrahams, seines Knechts.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Drum ließ er sein Volk mit Freuden ausziehn, / Seine Auserwählten mit Jubel.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Er gab ihnen Länder der Heiden; / Was Völker erworben, das erbten sie.
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
Denn sie sollten seine Gesetze befolgen / Und seinen Lehren gehorsam sein. / Lobt Jah!

< Žalmy 105 >