< Žalmy 105 >

1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
Célébrez Yahweh, invoquez son nom, faites connaître parmi les nations ses grandes œuvres.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Chantez-le, célébrez-le! Proclamez toutes ses merveilles.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Glorifiez-vous de son saint nom; joyeux soit le cœur de ceux qui cherchent Yahweh!
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Cherchez Yahweh et sa force, ne cessez pas de chercher sa face.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Souvenez-vous des merveilles qu’il a opérées, de ses prodiges et des jugements sortis de sa bouche,
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
race d’Abraham, son serviteur, enfants de Jacob, ses élus.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
Lui, Yahweh, est notre Dieu; ses jugements atteignent toute la terre.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
Il se souvient éternellement de son alliance, de la parole qu’il a affirmée pour mille générations,
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
de l’alliance qu’il a contractée avec Abraham, et du serment qu’il a fait à Isaac.
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
Il l’a érigé pour Jacob en loi, pour Israël en alliance éternelle,
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
disant: « Je te donnerai le pays de Canaan comme la part de ton héritage. »
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
Comme ils étaient alors en petit nombre, peu nombreux et étrangers dans le pays,
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
qu’ils allaient d’une nation à l’autre, et d’un royaume vers un autre peuple,
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
il ne permit à personne de les opprimer, et il châtia les rois à cause d’eux:
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
« Ne touchez pas à mes oints, et ne faites pas de mal à mes prophètes! »
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
Il appela la famine sur le pays, il les priva du pain qui les soutenait.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
Il envoya devant eux un homme: Joseph fut vendu comme esclave.
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
On serra ses pieds dans des liens, on le jeta dans les fers,
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
jusqu’au jour où s’accomplit sa prédiction, et où la parole de Dieu le justifia.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
Le roi envoya ôter ses liens, le souverain des peuples le mit en liberté.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
Il l’établit seigneur sur sa maison, et gouverneur de tous ses domaines,
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
afin de lier les princes, selon son gré, et pour enseigner la sagesse à ses anciens.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Alors Israël vint en Égypte, et Jacob séjourna dans le pays de Cham.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Dieu accrut grandement son peuple, et le rendit plus puissant que ses oppresseurs.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
Il changea leur cœur, au point qu’ils haïrent son peuple, et usèrent de perfidie envers ses serviteurs.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
Il envoya Moïse, son serviteur, et Aaron qu’il avait choisi.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
Ils accomplirent ses prodiges parmi eux, ils firent des miracles dans le pays de Cham.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
Il envoya des ténèbres et il fit la nuit, et ils ne furent pas rebelles à sa parole.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
Il changea leurs eaux en sang, et fit périr leurs poissons.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Leur pays fourmilla de grenouilles, jusque dans les chambres de leurs rois.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
Il dit, et vint une nuée d’insectes, des moucherons sur tout leur territoire.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
Il leur donna pour pluie de la grêle, des flammes de feu dans leur pays.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
Il frappa leurs vignes et leurs figuiers, et brisa les arbres de leur contrée.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
Il dit, et arriva la sauterelle, des sauterelles sans nombre;
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
elle dévorèrent toute l’herbe de leur pays, elles dévorèrent les produits de leurs champs.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
Il frappa tous les premiers-nés de leurs pays, les prémices de toute leur vigueur.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
Il fit sortir son peuple avec de l’argent et de l’or, et nul dans ses tribus ne chancela.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Les Egyptiens se réjouirent de leur départ, car la crainte d’Israël les avait saisis.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
Il étendit la nuée pour les couvrir, et le feu pour les éclairer la nuit.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
A leur demande, il fit venir des cailles, et il les rassasia du pain du ciel.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
Il ouvrit le rocher, et des eaux jaillirent; elles coulèrent comme un fleuve dans le désert.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
Car il se souvint de sa parole sainte, d’Abraham, son serviteur.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
Il fit sortir son peuple dans l’allégresse, ses élus au milieu des cris de joie.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
Il leur donna les terres des nations, et ils possédèrent le fruit du travail des peuples,
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
à la condition de garder ses préceptes, et d’observer ses lois. Alleluia!

< Žalmy 105 >