Žalmy 105
1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
O give thanks unto the Lord; call on his name: make known among the people his deeds.
2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
Sing unto, him, sing praises unto him: speak of all his wonderful works.
3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
Glorify yourselves in his holy name: let the heart of those rejoice that seek the Lord.
4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
Inquire after the Lord and his strength: seek his presence evermore.
5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
Remember his wonderful works which he hath done; his tokens, and the decrees of his mouth;
6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
O ye seed of Abraham his servant, ye children of Jacob, his elect.
7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
He is the Lord our God: over all the earth are his decrees.
8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
He remembereth his covenant for ever, the word which he hath commanded, to the thousandth generation.
9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
Which he covenanted with Abraham; and his oath unto Isaac;
10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
And which he established unto Jacob as a statute, unto Israel as an everlasting covenant:
11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
Saying, “Unto thee will I give the land of Canaan, as the portion of your inheritance.”
12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
When they were but a few men in number; yea, very few, and strangers in it;
13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
And when they wandered from one nation to another, from one kingdom to another people:
14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
He suffered no man to oppress them; yea, he reproved kings for their sake;
15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
[Saying, ] “Touch not my anointed, and do my prophets no harm,”—
16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
And he called for a famine over the land; every staff of bread he broke.
17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
He sent a man before them; for a servant was Joseph sold;
18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
They forced into fetters his feet; in iron was his body put:
19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
Until the time that his word came to pass, [when] the saying of the Lord had purified him.
20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
The king sent and unfettered him; the ruler of people, and let him go free.
21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
He appointed him lord of his house, and ruler of all his possession:
22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
That he might bind his princes at his pleasure; and teach his ancients wisdom.
23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
Then came Israel into Egypt, and Jacob sojourned in the land of Ham.
24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
And he increased his people greatly, and made them stronger than their adversaries.
25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
He turned their heart to hate his people, to deal subtilely with his servants.
26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
He sent Moses his servant, Aaron also whom he had made choice of.
27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
They displayed among them his effective signs, and wonders in the land of Ham.
28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
He sent darkness, and made it dark; and they rebelled not against his word.
29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
He changed their waters into blood, and slew their fish.
30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
Their land brought forth frogs in abundance, in the very chambers of their kings.
31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
He spoke, and there came various wild beasts, lice also within all their boundary.
32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
He gave them as their rain hail, and flames of fire in their land.
33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
And he smote their vines and their fig-trees, and broke the trees within their boundary.
34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
He spoke, and the locusts came, and crickets, and that without number;
35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
And they ate up all the herbs in their land, and ate up the fruit of their ground.
36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
And he smote all the first-born in their land, the first of all their strength.
37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
And he brought them forth with silver and gold: and there was not one that stumbled among his tribes.
38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
Egypt rejoiced when they departed; for the dread of them was fallen upon them.
39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
He spread out a cloud for a covering, and fire to give light in the night.
40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
The people asked, and he brought quails, and with heavenly bread he satisfied them.
41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
He opened the rock, and the waters gushed out: they ran in the dry places like a river.
42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
For he remembered his holy word given to Abraham his servant.
43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
And he brought forth his people with gladness, with joyful song his elect.
44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
And he gave them the lands of nations; and the labor of people they obtained as an inheritance:
45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
So that they might observe his statutes, and keep his laws. Hallelujah.
