Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
NGEN i kapinga Ieowa! Ieowa ai Kot, komui meid lapalap, komui me kapwateki lingan o manaman.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Sapwilim ar likau iei marain, me komui kot lole; kom kotin pak pasang nanlang dueta likau eu.
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Kom kin kotin wia kida pil pali poa en ponepon, a tapok kan wiala tan war omui, me kom kin kotikot sili ki pa en ang.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Kom me kotin wia kila sapwilim omui tounlang kan kisiniang o sapwilim ar ladu kan umpul en kisiniai.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
A kotin kasonedier sappa pon a pason, a sota pan mokid kokolata.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Kom kotin kadupale kidi i dueta likau eu, pil akan ileilada sang nana kan.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Re tang wei mon ar masan, re madang wei mon ngil en omui nansapwe.
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Nana kan kokodar, a wau kan kokodier ong wasa, me kom kotin kileledier ong ir.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Kom kotiki ong ir irair eu, me re sota pan dauli wei; re solar pan pur ong kadupaledi sappa.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
Kom kin kotin wiada, parer en kusukusda nan wau kan; re kin pwilipwil wei nan pung en nana kan.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Re kotin kanim pileda man en nan sap akan o man en nan wel.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Manpir en pan lang kin kaukauson ni kail a, re kin kakaul nin tuka kan.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
Komui me kin kotin kanim pileda nana kan sang sapwilim omui pera poa. Kom kin kotin kadire kila wa kan sappa, me kom kotin wiadar.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
Komui me kotin kawosadang man akan rä, o wan tuka me mau ong aramas, pwen kapwareda sang nan pwel manga ong aramas akan.
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
O wain en kaperenda mongiong en aramas, o le en kalinganada mas en aramas, o prot en kakelada war en aramas.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Sapwilim en Ieowa tuka kan pan medila, seder en Lipanon akan, me a kotin padukedier.
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Wasa manpir kin pas kin ia, o raier kauson nan seder.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Nana ileile iei deun kemse, a paip akan deun repit en wel.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
A kotin wiadar saunipong, pwen kilelekidi ansau kan, katipin asa wasa me a pan kirila ia.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Kom kin kotin wiada pong, man en nan wel rap mokidada.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Laien pulepul weriwerki kan arail manga, re kin idok ren Kot, me re pan kang.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Katipin lao dakada, re kin purela wonon nan por ar akan.
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Aramas ap kolang ar dodok, wia sapasap lel nin sautik.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
Maing Ieowa, ar wiawia kan me dodok melel! Kom kotin kasone irail di ki omui erpit o sappa me direki sapwilim omui dipisou kan.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Madau me kalaimun o dälap ni pali karos; i wasa me dir en mam, me sota kak wadawad, man tikitik o kalaimun.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
I wasa me sop akan kin tangatang ia, o walros, me komui kotin wiadar, kin madomadong lole.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Ir karos kin auiaui komui, pwe komui en kotin katungole kin ir kan arail ni ar ansau.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Kom kin kotiki ong ir, rap nanak pena; komui kotiki pasang lim omui, rap pan medi kila me mau kan.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Ni omui pan karirila silang omui, rap pan masapwekada, kom kin kotiki sang ir angiang arail, rap pan mela o purelang ar pwel par.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Kom kin kotin kadarala ang omui, rap pan wiauiada, o komui kin kawilikapada mas en sap o.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Lingan en Ieowa pan duedueta. Ieowa pan kotin peren kida sapwilim a wiawia kan.
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
A lao kotin irerong toun sappa, sappa ap rerer; a lao kotin sair nana kan, rap adida.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Arain ai maur i pan kakauli ong Ieowa, o arain ai mi sappa et, i pan kauleki psalm kan ong ai Kot.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
I men, ai kasokasoi en kaparenda kupur a; i pan polauleki Ieowa.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Me dipan akan en niki sang sappa, o me doo sang Kot akan en sola mia. Ngen i kalingada Ieowa! Aleluia!
