< Žalmy 104 >

1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Kaksakin LEUM GOD, O ngunik. O LEUM GOD luk, kom fulatlana! Kom nuknukyang ke sunak ac wolana.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Kom afinkomi ke kalem. Kom laknelik kusrao oana sie lohm nuknuk,
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Ac musaela nien muta fulat lom fin kof uh lucng liki kusrao. Kom orekmakin pukunyeng uh oana chariot nutum Ac kasrusr fin eng uh.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Kom oru tuh eng uh in mwe utuk kas lom, Ac sarmelik lun sarom uh oana mwet kulansap lom.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Kom oakiya faclu fin pwelung ku la — Ac fah tiana mukuikui.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Kom filiya meoa uh fac oana sie nuknuk, Ac kof uh afinya eol uh.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Ke kai lom, kof uh kaingelik, Ac ke pusren sap lom, elos sa na kaing.
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Kof uh sororla fineol uh me nu infahlfal uh, Nu yen kom orala nu selos.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Kom oakiya sie masrol ma elos tia ku in alukela, Tuh elos in tia sifil afinya faclu.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
Kom oru tuh infacl srisrik in sororma infahlfal uh, Ac infacl lulap in ut inmasrlon inging uh.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Kof inge orala mwe nim nimen kosro nukewa inimae, Ac kosro donkey nimnim we ac tila malu.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Won yen engyeng uh elos oru ahng lalos Ac on ulun sak sisken infacl.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
Kom supwama af inkusrao me nu fineol uh, Ac faclu sessesla ke mwe insewowo sum me.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
Kom akkapye mah nu sin cow uh, Ac sacn nu sin mwet uh Tuh elos in yukwiya ac konauk mongo nalos kac,
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
Ac in orala wain in akenganyalos, Ac oil in olive tuh in mwe akmusra, Ac mwe mongo in sang ku nu sin mwet.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Yokna af in aksroksrokye sak cedar ke inging Lebanon — Sak sunun LEUM GOD, ma El sifacna yukwiya.
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Won elos orek ahng lalos olo, Won stork elos oru ahng lalos ulun sak fir.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Nani lemnak elos muta fineol fulat, Ac kosro coney elos wikwik ye fulu uh.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Kom orala tuh malem uh in mwe akilen kais sie malem; Ac faht uh etu na pacl in tili la.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Kom orala fong, na ke pacl lohsr Kosro lemnak ac oatume.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Lion fusr elos ngutngut ke elos forfor In suk ma nalos su God El akoo nu selos.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Na ke faht uh takak, elos ac folokla Ac ona ke luf lalos.
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Mwet uh ac som nu ke orekma lalos Ac elos ac orekma nwe ke ekela.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
LEUM GOD, puslana ma kom orala! Ke lalmwetmet lom kom orala ma inge nukewa! Faclu sessesla ke ma kom orala.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Meoa uh pa ingo, yohk ac sralap, Yen kain in ma moul puspis muta we — Kewana ma yohk ac ma srihk.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Oak palang uh kasrusr fac, Ac Leviathan, wet lulap soko ma kom orala, el srital we.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Ma inge nukewa elos filiya lulalfongi lalos in kom Tuh kom fah sang mwe mongo nalos ke pacl fal.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Kom sang ma nalos ac elos mongo kac, Kom kitalos ac elos kihpkin.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Ke pacl kom ngetla lukelos, elos sangeng; Ke kom tulokinya momong lom lukelos, elos misa Ac folokla nu ke kutkut ma elos orekla kac.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Tuh ke kom sang ngunum, elos orekla ma moul; Kom sang moul sasu nu fin fohk uh.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Lela wolana lun LEUM GOD in oan ma pahtpat! Lela tuh LEUM GOD Elan engan ke ma El orala!
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
El ngetang nu ke faclu, na faclu rarrar; El kahlye fineol uh, na fosryak.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Nga fah on nu sin LEUM GOD ke moul luk nufon; Nga fah onkakin on in kaksak nu sin God luk ke lusenna moul luk.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Finsrak tuh on luk in mwe akinsewowoyal, Mweyen engan luk tuku sel me.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Lela tuh mwet koluk in kunausyukla liki faclu. Lela elos in wanginla nwe tok. Kaksakin LEUM GOD, O ngunik! Kaksakin LEUM GOD!

< Žalmy 104 >