Žalmy 104

1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

Nagra nagu'areti hu'na Ra Anumzamofona agi'a ahentesga hugahue. Ra Anumzana Anumzanimoka kagra rankrerfa hu'nane. Za'za kukenamo'ma hiaza huno masa zankamo'ene konaririkamo'enena kazerino vazinte'ne.

2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

Za'za kukenama hiaza hunka masa zanka'a eri hankre'nane. Ana nehunka monafima me'nea zantaminena, seli noma eri atama nereaza hunka, mona eri atarente'nane.

3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

Monafima me'nea hampompima tima marenevazimofo anaga kaziga, nonka'ama vazisga hania zafaramina retrure'nane. Hagi karisifima hiaza hunka hampompina maninka vano nehunka, zahopi maninka harenka vano nehane.

4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.

Kagra zaho'mofonku hankeno nanekeka'a erino vano nehie. Ana nehigeno hagna hagna'ma huno nerea tevemo, Kagri eri'za vahera mani'ne.

5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

Kagra ama mopa tro hutenka tra'are antankeno me'neankino kazara osugahie.

6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.

Tavravereti'ma hiaza hunka hagerinu mopa refi'netenka, agonaramina tinu refitankeno azeri nakari fenkateno onaga me'ne.

7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,

Hianagi kagrama hage rimofonku'ma hankave kema hankeno'a, koro huno nevie. Kagrama monagemo'ma hiankna hunka kageru'ma nerankeno'a, tintamimo'a ame'ama huno nevie.

8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

Agonaramimo'za marerisga nehzageno, agupo mopamo'za uramiza e'ire mano hunka hunte'nampi me'naze.

9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.

Ana nehunka hagerimofona, isa kana antetenankeno ana isa kana agatereno vuno mago'anena mopa refi'otegahie.

10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,

Kampu'i tina tro huntankeno, tinkagomupina nevigeno, ne'onse tintamina huntankeno agonaramimofo amu'nompinena nevuno,

11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

maka afizaga gafamofona tina nezamige'za nenazageno, afi donki afu'tamimo'za tinku'ma nezmagege'za ana tina nazageno fru zame'nesie.

12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.

Hare'zama vanoma nehaza namamo'za ana timofo ankenarega nona ki'za manine'za, ana timofo ankenaregama me'nea zafaramimofo azankunate manine'za zagamera nehaze.

13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.

Kagra mona kumakafi onagamu mani'nenka, kora atrankeno eramino agona ramimpina runente. Ana nehunka kagraka'a kazanko avona antenka, maka zana tro hunka ama mopafina antankeno aviteno me'ne.

14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

Bulimakao afu'mo'zama nesaza trazana kagra hankeno hagenege'za vahe'mo'za ahe'za hoza nentaze. Ana hutazagenka kagra hankeno, mopafintira ne'zamo'a hageno marerino nenarga rentege'za vahe'mo'za e'nerize.

15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.

Anazanke hunka kagra hankeno wainimo'a hageno marerige'za, eri'za waini tina tro hu'za nene'za antahi musena nehazagenka, olivi masavena zaminke'za eri'za zamugosafina frageno rumsa nehigenka, ne'zama nene'za hankavema eri'za manisaza zana bretia nezamine.

16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.

Ra Anumzamofo zafamo'za tina nezamu nehazageno, Ra Anumzamo'ma Lebanoni mopafima sida zafaramima hankre'nea sida zafamo'za tina nezamu nehaze.

17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.

Ana sida zafa ramimpina nama ramimo'za nona eme ki'za nemanize. Ana nehazage'za afi patomo'zanena (stork) saipresi zafa ramimpi nozamia eme negize.

18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.

Za'za agona ramimpima nemaniza afi meme afutamimo'za vano vano hu'za nemanize. Ana nehazage'za vare'mo'za havemofo keko kampi fraki'za zamagu nevazize.

19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.

Kagra ika tro hunka ante'nankeno me'neno, ruzahu ruzahu knagura hunerasamie. Ana nehigeno inankna fatgore zagemo'a ufregahie zagemo'a agra'a keno antahino hu'ne.

20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

Kagra hanina atrankeno hania eme negie. Ana hanke'za zafa tano'pafima nemaniza zagagafamo'za rerakaure'za vano nehaze.

21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

Kenagera kasefa laioni ramimo'za zagagafama ahe'za tragama hu'za nesagura rankrafage hu'za vano nehazagenka, Anumzamoka ne'zana zaminke'za nenaze.

22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

Hagi zagema ufrege'za ana laionimo'za ete vu'za nemaniza have kampi ome nemasaze.

23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

Ana'ma nehazage'za vahe'mo'za vu'za e'za hu'za eri'za zamia ome e'nerizageno vuno kinaga nese.

24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.

Ra Anumzamoka, kagra agigu agigu zantami tro hu'nane. Kagra knare antahi'za ka'areti ana maka zantamina tro hu'nane. Ana hankeno Kagrama tro hu'nana zagagafamo'za ama mopafina mani avite'naze.

25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.

Hagerimo'a rankrerfa huno uvu evu hu'negeta negone. Ana hu'neankino ana hagerimofo agu'afina agigu agigu zaga, osira rana huno ohampriga'a mani avite'naze.

26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

Ana hagerimofo agofetura venteramimo'za vano nehazage'za, Laviataniema hu'za nehaza afi zagama, tro'ma hu'nana zagamo ana hagerimpina tina freno vano nehuno zokagora nereno nemanie.

27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.

Ana maka tro'ma huzmante'nana zagagafamo'za, kna fatgore'ma ne'zama zamisnanku kagriteke kete'za nemanize.

28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.

Kagra ne'zana zaminke'za nenaze. Kagra kazana eri atarenka ne'zana zaminke'za nazageno zamura nehie.

29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.

Hianagi Kagrama rukrahe'ma hunka kamefi'ma huzaminke'za, zamagra antri hu'za antahintahi hakare nehaze. Hagi Kagrama zamasimu'ma erinke'za, zamagra fri'za ete mopanesaze.

30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.

Kagra kasimura huhu huvazi zamantanke'za, zamasimura eri'za kasefa hu'za mani'naze. Ana nehunka maka ama mopamofo agofetu'ma me'nea zantamina, ete eri kasefa hankeno me'ne.

31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.

Ana hu'neankino Ra Anumzamofo hihamu masazamo'a mevava huno nevanigeno, maka zama tro'ma hu'nea zankura Ra Anumzamo'a muse hugahie.

32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

Ra Anumzamo'ma kefenkateno ama mopafima uruha'ma nehigeno'a, ama mopamo'a kazakaza nehigeno, Ra Anumzamo'ma agona ramima avako'ma nehigeno'a tevegu nehie.

33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

Nagrama ofri'ma mani'nesua kna'afina, Ra Anumzamofontega zagamera hugahue. Ana nehu'na zagame hu'na Anumzamofo agi'a ahentesga hunteme nevu'na ome frigahue.

34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.

Nagrama Ra Anumzamofonku'ma antahintahima nehua zama Agrama keno antahino'ma hanuno'a muse hanie. Na'ankure nagra Ra Anumzamofonte mani'nena musenkasea nehue.

35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.

Hagi kumi'ma nehaza vahe'mo'za ama mopamofo agofetutira fanene nehanageno, kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'za fanane hu'za omanisaze. Maka nagu'areti hu'na Ra Anumzamofona husga hunente'na, Ra Anumzamofo agi'a ahentesga hugahue.