< Žalmy 104 >
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Yabi Ubangiji, ya raina. Ya Ubangiji Allahna, kana da girma ƙwarai; kana saye da daraja da ɗaukaka.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Ubangiji ya naɗe kansa da haske kamar riga ya shimfiɗa sammai kamar tenti
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
ya kafa ginshiƙan ɗakin samansa a kan ruwaye. Ya maido da gizagizai suka zama keken yaƙinsa yana hawa a kan fikafikan iska.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Ya mai da iska suka zama’yan saƙonsa harsunan wuta kuma bayinsa.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Ya kafa duniya a kan tussanta; ba za a iya matsar da ita ba.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Ka rufe ta da zurfi kamar da riga ruwaye sun tsaya a bisa duwatsu.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Amma a tsawatawarka ruwaye suka gudu da jin ƙarar tsawanka suka ruga da gudu;
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
suka gudu a bisa duwatsu, suka gangara zuwa cikin kwaruruka, zuwa wurin da ka shirya musu.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Ka kafa iyakar da ba a iya tsallakawa; ba za su ƙara rufe duniya ba.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
Ya sa maɓulɓulai suka zuba ruwa cikin kwaruruka; yana gudu tsakanin duwatsu.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Suna ba da ruwa ga dukan namun jeji; jakunan jeji suna kashe ƙishirwansu.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Tsuntsaye sarari suna sheƙunansu kusa da ruwan; suna rera cikin rassa.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
Yana wa duwatsu banruwa daga ɗakinsa na sama; ƙasa tana ƙoshiya da amfanin aikinsa.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
Yana sa ciyawa tă yi girma saboda shanu, tsire-tsire domin mutum ya nome, suna fid da abinci daga ƙasa,
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
ruwan inabi yakan sa zuciyar mutum tă yi murna, mai kuwa yakan sa fuska tă yi haske, abinci kuma da yake riƙe zuciyarsa.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Ana yi wa itatuwan Ubangiji banruwa sosai, al’ul na Lebanon da ya shuka.
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
A can tsuntsaye suke sheƙunnansu; shamuwa tana da gidanta a itatuwan fir.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Manyan duwatsu na awakin jeji ne; tsagaggun duwatsun mafaka ne ga rema.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Wata ne ke ƙididdigar lokuta, rana kuma ta san sa’ad da za tă fāɗi.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Ka yi duhu, sai ya zama dare, sai dukan namun jeji a kurmi suka fito a maƙe.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Zakoki sun yi ruri sa’ad da suke farauta suna kuma neman abincinsu daga Allah.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Rana ta fito, sai suka koma shiru; suka koma suka kwanta a kogwanninsu.
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Mutum yakan tafi aikinsa, zuwa wurin aikinsa har yamma.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
Ina misalin yawan aikinka, ya Ubangiji! Cikin hikima ka yi su duka; duniya ta cika da halittunka.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Akwai teku, babba da kuma fāɗi, cike da halittun da suka wuce ƙirga, abubuwa masu rai babba da ƙarami.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
A can jiragen ruwa suna kai komo, kuma dodon ruwan da ka yi, yă yi wasa a can.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Waɗannan duka suna dogara gare ka don ka ba su abincinsu a daidai lokaci.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Sa’ad da ba su da shi, sai su tattara shi; sa’ad da ka buɗe hannunka, sukan ƙoshi da abubuwa masu kyau.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Sa’ad da ka ɓoye fuskarka, sai su razana; sa’ad da ka ɗauke numfashinsu, sai su mutu su kuma koma ga ƙura.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Sa’ad da ka aika da Ruhunka, sai su halittu, su kuma sabunta fuskar duniya.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Bari ɗaukakar Ubangiji ta dawwama har abada; bari Ubangiji yă yi farin ciki cikin aikinsa,
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
shi wanda ya dubi duniya, sai ta razana, wanda ya taɓa duwatsu, sai suka yi hayaƙi.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Zan rera ga Ubangiji dukan raina; zan rera yabo ga Allahna muddin ina raye.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Bari tunanina yă gamshe shi, yayinda nake farin ciki a cikin Ubangiji.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Amma bari masu zunubi su ɓace daga duniya mugaye kuma kada a ƙara ganinsu. Yabi Ubangiji, ya raina. Yabi Ubangiji.