< Žalmy 104 >

1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Beni SENYÈ a, O nanm mwen! O SENYÈ, Bondye mwen an, Ou tèlman gran. Ou abiye avèk bèlte ak majeste.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Li kouvri Li menm ak limyè kon yon manto. Ki ouvri syèl la tankou yon rido tant.
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Li poze gran travès wo chanm nan nan dlo. Li fè nwaj yo sèvi kon cha Li. Li mache sou zèl van an.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Li fè van yo vin mesaje Li. Flanm dife yo se minis Li.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Li te etabli tè a sou pwòp fondasyon li, pou l pa varye pou tout tan ni pou tout tan.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Ou te kouvri li avèk fon an tankou yon vètman. Dlo yo te kanpe anwo mòn yo.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Ak repwòch Ou, yo te sove ale. Lè vwa Ou te sone, yo te kouri ale.
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Mòn yo te leve, vale yo te vin fon nan plas ke Ou te kòmande pou yo a.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Ou te plase yon limit pou dlo yo pa ta depase, pou yo pa retounen kouvri tè a.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
Li fè sous yo vin koule nan vale yo. Yo koule antre mòn yo.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Yo bay dlo pou bwè a tout bèt chan yo. Bourik mawon yo bwè pou satisfè swaf yo.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Akote yo, zwazo syèl yo va poze kay. Yo va leve vwa yo pami branch bwa yo.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
Li awoze mòn yo soti nan chanm anwo yo. Latè satisfè avèk fwi a zèv Li yo.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
Li fè zèb grandi pou bèt yo e vèdi pou zèv a lòm nan, pou li kab fè manje sòti nan tè a,
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
e diven ki fè kè a lòm kontan an, pou li kab fè figi li klere ak lwil, ak manje ki bay soutyen a kè lòm nan.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Pyebwa a SENYÈ yo bwè dlo jiskaske yo plen, pye sèd Liban ke Li te plante yo,
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
kote zwazo yo fè nich yo. Sigòy ki fè kay li nan pye sipre yo.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Mòn wo yo se pou kabrit mawon yo. Gwo falèz yo se yon kote pou daman yo kache.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Li te fè lalin nan pou sezon yo. Solèy la konnen plas kote pou l vin kouche a.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Ou te chwazi tenèb la e li te devni lannwit, pou tout bèt forè yo mache toupatou.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Jenn lyon yo rele fò dèyè viktim yo, e chache manje yo nan men Bondye.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Solèy la vin leve. Yo retire yo pou ale kouche nan tanyè yo.
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Lòm ale fè travay li. Li fè fòs jis lannwit rive.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
O SENYÈ, a la zèv Ou yo anpil! Nan sajès, Ou te fè tout bagay. Latè ranpli ak byen Ou yo.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Genyen lanmè, gran e vast. Ladann, gen gwo ekip pwason ki pa kab menm konte gwo bèt, kòn ti bèt.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Genyen gwo bato k ap pase ladann, ak levyatan ke Ou te fòme pou fè spò ladann nan.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Yo tout ap tann Ou pou bay yo manje nan lè yo.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Ou bay yo, e yo ranmase li. Ou ouvri men Ou, e yo satisfè ak bonte.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Ou kache figi Ou, e yo chagren nèt. Ou retire lespri yo; yo mouri e yo retounen nan pousyè yo.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Ou voye Lespri Ou deyò; yo vin kreye. Konsa, Ou renouvle fas tè a.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Kite glwa SENYÈ a dire jis pou tout tan. Kite SENYÈ a rejwi nan zèv Li yo.
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
Li gade tè a e tè a vin tranble. Li touche mòn yo e yo fè lafimen.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Mwen va chante a SENYÈ a toutotan ke m ap viv. Mwen va chante lwanj a Bondye mwen an toutotan ke m la.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Kite refleksyon mwen yo fè L plezi. Pou kont mwen, mwen va kontan nan SENYÈ a.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Kite pechè yo vin disparèt sou tè a, E mechan yo vin pa la ankò. Beni SENYÈ a, O nanm mwen. Bay SENYÈ a lwanj!

< Žalmy 104 >