< Žalmy 104 >
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Gooca Jehova, wee ngoro yakwa. Wee Jehova Ngai wakwa, Wee ũrĩ mũnene mũno; wĩhumbĩte riiri na ũkaru.
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Ehumbĩte ũtheri taarĩ nguo; we atambũrũkagia igũrũ taarĩ hema,
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
na akaara mĩgamba ya tũnyũmba twake twa ngoroba igũrũ rĩa maaĩ. We atũmaga matu matuĩke ngaari yake ya ita, na agakuuo nĩ mathagu ma rũhuho.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Nĩwe ũtũmaga rũhuho rũtuĩke arekio ake, nacio nĩnĩmbĩ cia mwaki agacitua ndungata ciake.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
We aahaandire thĩ igũrũ rĩa mĩthingi yayo; ndĩrĩ hĩndĩ ĩngĩenyenyeka.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
Wamĩhumbĩrire na iria rĩrĩa inene taarĩ nguo; maaĩ maikarire makunĩkĩire irĩma.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
No rĩrĩ, wakũũmire maaĩ makĩũra, nacio ngwa ciaku ciagamba magĩĩthara;
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
magĩtherera igũrũ wa irĩma, magĩikũrũka cianda-inĩ, magĩtherera na kũrĩa watuĩte mathiĩ.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Wee nĩwe wekĩrire mũhaka ũrĩa matangĩkĩra; gũtirĩ hĩndĩ magaacooka kũhumbĩra thĩ.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
We atũmaga ithima ciitĩrĩre maaĩ mĩkuru-inĩ; mathereraga gatagatĩ-inĩ ka irĩma.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Nĩcio iheaga nyamũ ciothe cia gĩthaka maaĩ ma kũnyua; nĩkuo njagĩ cia werũ-inĩ inyootoragĩrwo.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Nyoni cia rĩera-inĩ ciakaga itara hakuhĩ na maaĩ macio; ciinaga irĩ honge-inĩ cia mĩtĩ.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
We aitagĩrĩria irĩma maaĩ moimĩte nyũmba-inĩ ciake iria irĩ igũrũ; thĩ nĩĩiganagwo nĩ maciaro ma wĩra wake.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
We atũmaga nyeki ĩkũre nĩ ũndũ wa kũrĩĩo nĩ mahiũ, na agakũria mĩmera ĩrĩa andũ mahaandaga, tĩĩri-inĩ gũgakiumaga irio:
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
ndibei ĩrĩa ĩkenagia ngoro ya mũndũ na maguta ma gũtũma ũthiũ wake ũkenge, o na irio iria ciĩkagĩra ngoro yake hinya.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Mĩtĩ ya Jehova nĩyuragĩrio mbura wega, mĩtarakwa ĩyo ya Lebanoni o ĩrĩa aahaandire.
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Kũu nĩkuo nyoni ciakaga itara ciacio; nayo njũũ, nyũmba yayo ĩrĩ kũu mĩkarakaba-inĩ.
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Irĩma-inĩ iria ndaaya nĩkuo mbũri cia gĩthaka ciikaraga; mĩatũka-inĩ ya mahiga nĩkuo ikami ciĩhithaga.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Mweri nĩguo ũmenyithanagia hĩndĩ ya imera, narĩo riũa nĩrĩmenyaga hĩndĩ yarĩo ya gũthũa.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Wee nĩwe ũtũmaga kũgĩe nduma, gũgatuĩka ũtukũ, nacio nyamũ ciothe cia gĩthaka ikoimĩra icemeete.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Mĩrũũthi ĩrĩa mĩĩthĩ ĩraramaga ĩkĩhĩta, na ĩgacaria irio ciayo kuuma harĩ Mũrungu.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Riũa rĩrathaga, nayo ĩgeethiĩra; ĩthiiaga ĩgakoma imamo-inĩ ciayo.
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Hĩndĩ ĩyo mũndũ agathiĩ kũruta wĩra wake, agakĩruta wĩra o nginya hwaĩ-inĩ.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
Wee Jehova, kaĩ mawĩra maku nĩ maingĩ-ĩ! Mothe ũmarutĩte na ũũgĩ; nayo thĩ ĩiyũrĩte ciũmbe ciaku.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Rĩĩrĩa nĩrĩo iria rĩrĩa inene na rĩariĩ, rĩiyũrĩte ciũmbe irĩ muoyo itangĩtarĩka, iria nene na iria nini.
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Marikabu nĩkuo igeragĩra igĩthiĩ na igĩcooka, o na nyamũ ĩrĩa ĩĩtagwo Leviathani, ĩrĩa wombire nĩguo ĩtũũhagĩre kuo.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Icio ciothe nĩwe icũthagĩrĩria nĩguo ũcihe irio ciacio hĩndĩ ĩrĩa yagĩrĩire.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Na rĩrĩa wacihe irio, cioyaga ikarĩa; rĩrĩa watambũrũkia guoko gwaku, ũcihũũnagia na indo njega.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Rĩrĩa wahitha ũthiũ waku, inyiitagwo nĩ guoya; rĩrĩa weheria mĩhũmũ yacio, ikuuaga igaacooka rũkũngũ-inĩ.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Rĩrĩa watũma Roho waku, ikagĩa kuo, nawe ũkerũhia maũndũ mothe gũkũ thĩ.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
Riiri wa Jehova ũrotũũra nginya tene; Jehova arokenagĩra mawĩra make:
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
o we ũcio ũroraga thĩ, nayo ĩkainaina, o we ũhutagia irĩma, nacio ikoima ndogo.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Ngũtũũra nyinagĩra Jehova matukũ mothe ma muoyo wakwa; ndĩrĩinaga ngĩgoocaga Ngai wakwa hĩndĩ ĩrĩa yothe ngũtũũra muoyo.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Jehova arokenio nĩ mecũũrania makwa, rĩrĩa ndĩrĩkenaga nĩ ũndũ wake.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
No rĩrĩ, ehia maroniinwo kuuma thĩ, na andũ arĩa aaganu mathire biũ. Wee ngoro yakwa, gooca Jehova. Goocai Jehova.