Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Mi soule, blesse thou the Lord; my Lord God, thou art magnyfied greetli. Thou hast clothid knouleching and fairnesse; and thou art clothid with liyt,
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
as with a cloth. And thou stretchist forth heuene as a skyn;
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
and thou hilist with watris the hiyer partis therof. Which settist a cloude thi stiyng; which goest on the fetheris of wyndis.
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Which makist spiritis thin aungels; and thi mynystris brennynge fier.
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Which hast foundid the erthe on his stablenesse; it schal not be bowid in to the world of world.
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
The depthe of watris as a cloth is the clothing therof; watris schulen stonde on hillis.
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
Tho schulen fle fro thi blamyng; men schulen be aferd of the vois of thi thundur.
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Hillis stien vp, and feeldis goen doun; in to the place which thou hast foundid to tho.
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Thou hast set a terme, which tho schulen not passe; nether tho schulen be turned, for to hile the erthe.
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
And thou sendist out wellis in grete valeis; watris schulen passe bitwix the myddil of hillis.
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Alle the beestis of the feeld schulen drynke; wielde assis schulen abide in her thirst.
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Briddis of the eir schulen dwelle on tho; fro the myddis of stoonys thei schulen yyue voices.
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
And thou moistist hillis of her hiyer thingis; the erthe schal be fillid of the fruyt of thi werkis.
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
And thou bringist forth hei to beestis; and eerbe to the seruyce of men. That thou bringe forth breed of the erthe;
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
and that wiyn make glad the herte of men. That he make glad the face with oile; and that breed make stidefast the herte of man.
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
The trees of the feeld schulen be fillid, and the cedris of the Liban, whiche he plauntide;
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
sparewis schulen make nest there. The hous of the gerfaukun is the leeder of tho;
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
hiye hillis ben refute to hertis; a stoon is refutt to irchouns.
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
He made the moone in to tymes; the sunne knewe his goyng doun.
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Thou hast set derknessis, and nyyt is maad; alle beestis of the wode schulen go ther ynne.
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Liouns whelpis rorynge for to rauysche; and to seke of God meete to hem silf.
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
The sunne is risun, and tho ben gaderid togidere; and tho schulen be set in her couchis.
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
A man schal go out to his werk; and to his worching, til to the euentid.
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
Lord, thi werkis ben magnefiede ful myche, thou hast maad alle thingis in wisdom; the erthe is fillid with thi possessioun.
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
This see is greet and large to hondis; there ben crepinge beestis, of which is noon noumbre. Litil beestis with grete;
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
schippis schulen passe there. This dragoun which thou hast formyd; for to scorne hym.
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Alle thingis abiden of thee; that thou yyue to hem meete in tyme.
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
Whanne thou schalt yyue to hem, thei schulen gadere; whanne thou schalt opene thin hond, alle thingis schulen be fillid with goodnesse.
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
But whanne thou schalt turne awey the face, thei schulen be disturblid; thou schalt take awei the spirit of them, and thei schulen faile; and thei schulen turne ayen in to her dust.
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Sende out thi spirit, and thei schulen be formed of the newe; and thou schalt renule the face of the erthe.
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
The glorie of the Lord be in to the world; the Lord schal be glad in hise werkis.
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
Which biholdith the erthe, and makith it to tremble; which touchith hillis, and tho smoken.
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
I schal singe to the Lord in my lijf; Y schal seie salm to my God, as longe as Y am.
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
Mi speche be myrie to him; forsothe Y schal delite in the Lord.
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Synneris faile fro the erthe, and wickid men faile, so that thei be not; my soule, blesse thou the Lord.
