Žalmy 104
1 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
我的心哪，你要稱頌耶和華！ 耶和華－我的上帝啊，你為至大！ 你以尊榮威嚴為衣服，
2 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
披上亮光，如披外袍， 鋪張穹蒼，如鋪幔子，
3 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
在水中立樓閣的棟樑， 用雲彩為車輦， 藉着風的翅膀而行，
4 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
以風為使者， 以火焰為僕役，
5 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
將地立在根基上， 使地永不動搖。
6 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
你用深水遮蓋地面，猶如衣裳； 諸水高過山嶺。
7 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
你的斥責一發，水便奔逃； 你的雷聲一發，水便奔流。
8 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
諸山升上，諸谷沉下， 歸你為它所安定之地。
9 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
你定了界限，使水不能過去， 不再轉回遮蓋地面。
10 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
耶和華使泉源湧在山谷， 流在山間，
11 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
使野地的走獸有水喝， 野驢得解其渴。
12 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
天上的飛鳥在水旁住宿， 在樹枝上啼叫。
13 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
他從樓閣中澆灌山嶺； 因他作為的功效，地就豐足。
14 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
他使草生長，給六畜吃， 使菜蔬發長，供給人用， 使人從地裏能得食物，
15 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
又得酒能悅人心， 得油能潤人面， 得糧能養人心。
16 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
佳美的樹木，就是黎巴嫩的香柏樹， 是耶和華所栽種的，都滿了汁漿。
17 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
雀鳥在其上搭窩； 至於鶴，松樹是牠的房屋。
18 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
高山為野山羊的住所； 巖石為沙番的藏處。
19 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
你安置月亮為定節令； 日頭自知沉落。
20 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
你造黑暗為夜， 林中的百獸就都爬出來。
21 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
少壯獅子吼叫，要抓食， 向上帝尋求食物。
22 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
日頭一出，獸便躲避， 臥在洞裏。
23 Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
人出去做工， 勞碌直到晚上。
24 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
耶和華啊，你所造的何其多！ 都是你用智慧造成的； 遍地滿了你的豐富。
25 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
那裏有海，又大又廣； 其中有無數的動物， 大小活物都有。
26 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
那裏有船行走， 有你所造的鱷魚游泳在其中。
27 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
這都仰望你按時給牠食物。
28 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
你給牠們，牠們便拾起來； 你張手，牠們飽得美食。
29 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
你掩面，牠們便驚惶； 你收回牠們的氣，牠們就死亡，歸於塵土。
30 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
你發出你的靈，牠們便受造； 你使地面更換為新。
31 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
願耶和華的榮耀存到永遠！ 願耶和華喜悅自己所造的！
32 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
他看地，地便震動； 他摸山，山就冒煙。
33 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
我要一生向耶和華唱詩！ 我還活的時候，要向我上帝歌頌！
34 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
願他以我的默念為甘甜！ 我要因耶和華歡喜！
35 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
願罪人從世上消滅！ 願惡人歸於無有！ 我的心哪，要稱頌耶和華！ 你們要讚美耶和華！
