Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Salmo de Davi: Louva ao SENHOR, ó minha alma; e que todo o meu interior [louve] ao seu santo nome.
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Louva ao SENHOR, ó minha alma; e não te esqueças de nenhum dos benefícios dele;
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
Que perdoa todas as tuas perversidades, e te sara de todas as tuas enfermidades.
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
Que resgata tua vida da perdição; que te coroa com bondade e misericórdia.
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
Que farta tua boca de coisas boas, e tua juventude é renovada como a águia.
6 Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
O SENHOR faz justiça e juízos a todos os oprimidos.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Ele fez Moisés conhecer seus caminhos, e os filhos de Israel [conhecerem] as obras dele.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Misericordioso e piedoso é o SENHOR, que demora para se irar, e é grande em bondade.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Ele não reclamará perpetuamente, nem manterá [sua ira] para sempre.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Ele não nos trata conforme nossos pecados, nem nos retribui conforme nossas perversidades.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Porque, assim como os céus estão bem mais elevados que a terra, assim também prevalece a bondade dele sobre aqueles que o temem.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Assim como o oriente está longe do ocidente, assim também ele tira para longe de nós nossas transgressões.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
Assim como um pai se compadece dos filhos, assim também o SENHOR se compadece daqueles que o temem.
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
Porque ele sabe como fomos formados; ele se lembra de que somos pó.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Os dias do homem são como a erva, como a flor do campo, assim ele floresce.
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
Mas quando o vento passa por ele, logo perece; e seu lugar deixa de ser conhecido.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Porém a bondade do SENHOR [continua] de eternidade em eternidade sobre os que o temem; e a justiça dele [está] sobre os filhos de [seus] filhos.
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
Sobre os que guardam o seu pacto dele, e sobre os que se lembram de dos mandamentos dele, para os praticarem.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
O SENHOR firmou o seu trono nos céus, e seu reino domina sobre tudo.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Bendizei ao SENHOR, ó anjos dele; vós, fortes valentes, que guardais sua palavra, ao ouvirem a voz de sua palavra.
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Bendizei ao SENHOR todos os seus exércitos; vós que servis a ele, que fazeis o que lhe agrada.
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Bendizei ao SENHOR todas as suas obras, em todos os lugares de seu domínio; louva, minha alma, ao SENHOR!
