Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Von David. Lobe den HERRN, meine Seele, und alles, was in mir ist, seinen heiligen Namen!
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Lobe den HERRN, meine Seele, und vergiß nicht, was er dir Gutes getan!
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
Der dir alle deine Sünden vergibt und alle deine Gebrechen heilt;
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
der dein Leben vom Verderben erlöst, der dich krönt mit Gnade und Barmherzigkeit;
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
der dein Alter mit Gutem sättigt, daß du wieder jung wirst wie ein Adler.
6 Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
Der HERR übt Gerechtigkeit und schafft allen Unterdrückten Recht.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Er hat seine Wege Mose kundgetan, den Kindern Israel seine Taten.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Barmherzig und gnädig ist der HERR, geduldig und von großer Güte.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Er wird nicht immerdar hadern und nicht ewiglich zürnen.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Er hat nicht mit uns gehandelt nach unsern Sünden und uns nicht vergolten nach unsrer Missetat;
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
denn so hoch der Himmel über der Erde ist, so groß ist seine Gnade über die, so ihn fürchten;
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
so fern der Morgen ist vom Abend, hat er unsre Übertretung von uns entfernt.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
Wie sich ein Vater über Kinder erbarmt, so erbarmt sich der HERR über die, so ihn fürchten;
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
denn er weiß, was für ein Gemächte wir sind; er denkt daran, daß wir Staub sind.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Eines Menschen Tage sind wie Gras; er blüht wie eine Blume auf dem Felde;
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
wenn ein Wind darüber geht, so ist sie nimmer da, und ihre Stätte kennt sie nicht mehr;
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
aber die Gnade des HERRN währt von Ewigkeit zu Ewigkeit über die, so ihn fürchten, und seine Gerechtigkeit auf Kindeskind;
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
bei denen, die seinen Bund bewahren und an seine Gebote gedenken, sie zu tun.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
Der HERR hat seinen Thron im Himmel gegründet, und seine Herrschaft erstreckt sich über alles.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Lobet den HERRN, ihr seine Engel, ihr starken Helden, die ihr seinen Befehl ausrichtet, gehorsam der Stimme seines Worts!
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Lobet den HERRN, alle seine Heerscharen, seine Diener, die ihr seinen Willen tut!
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Lobet den HERRN, alle seine Werke, an allen Orten seiner Herrschaft! Lobe den HERRN, meine Seele!
