< Žalmy 103 >

1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
De David. Bénis, mon âme, l’Eternel! Que tout mon être bénisse son saint nom!
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Bénis, mon âme, l’Eternel, et n’oublie aucun de ses bienfaits.
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
C’Est lui qui pardonne toutes tes fautes, guérit toutes tes souffrances;
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
délivre ta vie de l’abîme, te ceint comme d’une couronne de sa grâce et de sa clémence;
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
prodigue le bonheur à ton âge florissant, fait se renouveler ta jeunesse comme celle de l’aigle.
6 Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
L’Eternel accomplit des œuvres de justice, maintient le bon droit en faveur de tous les opprimés.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Il fit connaître ses voies à Moïse, aux enfants d’Israël, ses hauts faits.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
L’Eternel est clément et miséricordieux, tardif à la colère et plein de bienveillance.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Il ne récrimine pas sans fin, et son ressentiment n’est pas éternel.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Il n’a garde d’agir avec nous selon nos péchés, ni de nous rémunérer selon nos fautes.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Car autant les cieux sont élevés au-dessus de la terre, autant sa grâce est puissante pour ses adorateurs.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Autant l’Orient est éloigné de l’Occident, autant il éloigne de nous nos manquements.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
Comme un père prend pitié de ses enfants, l’Eternel prend pitié de ceux qui le craignent;
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
car il connaît, lui, nos penchants, il se souvient que nous sommes poussière.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Le faible mortel, ses jours sont comme l’herbe; comme la fleur des champs, ainsi il fleurit.
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
Dès qu’un souffle passe sur lui, il n’est plus; la place qu’il occupait ne le reconnaît plus.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Mais la grâce du Seigneur dure d’éternité en éternité en faveur de ceux qui le craignent; sa bienveillance s’étend aux enfants des enfants
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
de ceux qui respectent son alliance, et se souviennent de ses préceptes pour les observer.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
L’Eternel a établi son trône dans les cieux, et sa royauté domine sur toutes choses.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Bénissez l’Eternel, vous, ses anges, héros puissants, qui exécutez ses ordres, attentifs au son de sa parole.
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Bénissez l’Eternel, vous, toutes ses armées, ses ministres, qui accomplissez ses volontés.
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Bénissez l’Eternel, vous, toutes ses créatures, dans tous les lieux où s’étend son empire. Bénis, mon âme, l’Eternel!

< Žalmy 103 >