Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Davidov. Blagoslivljaj Jahvu, dušo moja, i sve što je u meni, sveto ime njegovo!
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Blagoslivljaj Jahvu, dušo moja, i ne zaboravi dobročinstva njegova:
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
on ti otpušta sve grijehe tvoje, on iscjeljuje sve slabosti tvoje;
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
on ti od propasti čuva život, kruni te dobrotom i ljubavlju;
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
život ti ispunja dobrima, k'o orlu ti se mladost obnavlja.
6 Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
Jahve čini pravedna djela i potlačenima vraća pravicu,
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Mojsiju objavi putove svoje, sinovima Izraelovim djela svoja.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Milosrdan i milostiv je Jahve, spor na srdžbu i vrlo dobrostiv.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Jarostan nije za vječna vremena niti dovijeka plamti srdžba njegova.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Ne postupa s nama po grijesima našim niti nam plaća po našim krivnjama.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Jer kako je nebo visoko nad zemljom, dobrota je njegova s onima koji ga se boje.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Kako je istok daleko od zapada, tako udaljuje od nas bezakonja naša.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
Kako se otac smiluje dječici, tako se Jahve smiluje onima što ga se boje.
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
Jer dobro zna kako smo sazdani, spominje se da smo prašina.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Dani su čovjekovi kao sijeno, cvate k'o cvijetak na njivi;
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
jedva ga dotakne vjetar, i već ga nema, ne pamti ga više ni mjesto njegovo.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Al' ljubav Jahvina vječna je nad onima što ga se boje i njegova pravda nad sinovima sinova,
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
nad onima što njegov Savez čuvaju i pamte mu zapovijedi da ih izvrše.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
Jahve u nebu postavi prijestolje svoje, i kraljevska vlast svemir mu obuhvaća.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Blagoslivljajte Jahvu, svi anđeli njegovi, vi jaki u sili, što izvršujete naredbe njegove, poslušni riječi njegovoj!
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Blagoslivljajte Jahvu, sve vojske njegove, sluge njegove koje činite volju njegovu!
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Blagoslivljajte Jahvu, sva djela njegova, na svakome mjestu vlasti njegove: blagoslivljaj Jahvu, dušo moja!
