Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Ézilgenning duasi: U halidin ketkende, dad-peryadini Perwerdigar aldigha tökkende: — Duayimni anglighaysen, i Perwerdigar; Peryadim aldinggha yétip kirsun!
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Yüzüngni mendin qachurmighaysen; Qisilghan künümde manga qulaq salghaysen; Men nida qilghan künde, manga téz jawab bergin!
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Mana, künlirim is-tütektek tügep kétidu, Ustixanlirim otun-choghlargha oxshash köydi!
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Yürikim zexme yep chöpler xazan bolghandek qurup ketti, Hetta nénimni yéyishni untudum.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Men ahu-zar tartqanliqimdin, Etlirim süngeklirimge chapliship qaldi.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Chöl-bayawandiki saqiyqushtek, Weyranchiliqta qonup yürgen huwqushqa oxshaymen.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Uxlimay segek turup közettimen; Ögzide yalghuz qalghan qushqach kebimen.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Düshmenlirim kün boyi méni mesxire qilmaqta, Méni haqaretligenler ismimni lenet ornida ishletmekte.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Qehring hem achchiqing tüpeylidin, Külni nan dep yewatimen, Ichimlikimni köz yéshim bilen arilashturimen; Chünki Sen méni kötürüp, andin yerge urdung.
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Künlirim quyash uzartqan kölenggidek yoqulay dep qaldi, Özüm bolsam chöpler xazan bolghandek qurup kettim.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Lékin Sen, Perwerdigar, ebediy turisen, Séning nam-shöhriting dewrdin-dewrgichidur.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Sen ornungdin turisen, Zion’gha rehim qilisen; Chünki uninggha shepqet körsitish waqti keldi, He, waqit-saiti yétip keldi!
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Chünki qulliring uning tashliridin xursenlik tapidu, Hem tupriqighimu ichini aghritidu;
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Eller Perwerdigarning namidin, Yer yüzidiki shahlar shan-sheripingdin eyminidu.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Mana, Perwerdigar Zionni qaytidin qurghanda, U Öz shan-sheripide körünidu!
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
U ghérib-miskinning duasigha étibar béridu; Ularning duasini hergiz kemsitmeydu.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Bular kelgüsi bir ewlad üchün xatirilinidu; Shuning bilen kelgüside yaritilidighan bir xelq Yahni medhiyeleydu;
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Chünki U esirlerning ah-zarlirini anglay dep, Ölümge buyrulghanlarni azad qilay dep, Égizdiki muqeddes jayidin éngiship nezer saldi, Ershlerdin Perwerdigar yerge qaridi;
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Shundaq qilip, ular Perwerdigarning xizmitide bolayli dégende, Yeni el-memliketler jem yighilghan waqtida — Perwerdigarning nami Zionda, Uning sherepliri Yérusalémda jakarlinidu!
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Biraq U méni yolda maghdursizlandurup, Künlirimni qisqartti.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Men: «Tengrim, ömrümning yérimida méni élip ketme!» — dédim. — «Séning yilliring dewrdin dewrgichidur,
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Sen yerni elmisaqtinla berpa qilghansen, Asmanlarni hem qolliring yasighandur;
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Ular yoq bolup kétidu, Biraq Sen dawamliq turiwérisen; Ularning hemmisi kiyimdek konirap kétidu; Ularni kona ton kebi almashtursang, Shunda ular kiyim-kéchek yenggüshlen’gendek yenggüshlinidu.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Biraq Sen özgermigüchidursen, Yilliringning tamami yoqtur.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Qulliringning balilirimu turiwéridu, Ularning ewladi huzuringda mezmut yashaydu!».
