< Žalmy 102 >
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Escucha mi oración, oh Yavé, Y llegue mi clamor a Ti.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
No escondas de mí tu rostro en el día de mi angustia. Inclina a mí tu oído. El día cuando te invoco apresúrate a responderme.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Porque mis días se disuelven como humo, Y mis huesos arden como una chimenea.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Mi corazón está herido. Se marchita como la hierba. En verdad olvido comer mi pan.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Por la voz de mi gemido Mis huesos se pegaron a mi carne.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Soy semejante a la lechuza del desierto. Soy como un búho de las soledades.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Estoy desvelado. Me siento como pájaro solo en un tejado.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Mis enemigos me afrentan todo el día. Los que contra mí se enfurecen Se conjuraron contra mí.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
He comido cenizas como pan Y mezclado mi bebida con lágrimas
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
A causa de tu indignación y de tu ira, Porque me levantaste y me lanzaste.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Mis días son una sombra que se prolonga, Y me marchito como hierba.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Pero Tú, oh Yavé, permaneces para siempre, Y tu Nombre por todas las generaciones.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Te levantarás, tendrás misericordia de Sion, Porque es tiempo de tener compasión de ella, Pues llegó el tiempo señalado.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Ciertamente tus esclavos hallan deleite en sus piedras, Y tienen compasión del polvo de ella.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Así las naciones temerán al Nombre de Yavé, Y todos los reyes de la tierra [temerán] tu gloria.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Porque Yavé habrá edificado a Sion Será visto en su gloria.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
Ha considerado la oración de los desposeídos, Y no habrá despreciado su ruego.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Esto será escrito para la generación venidera, Para que un pueblo que está aún por nacer alabe a YA,
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Porque miró desde lo alto de su Santuario. Desde el cielo Yavé miró a la tierra
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
Para escuchar el gemido de los presos, Para libertar a los sentenciados a muerte.
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Que digan en Sion la fama de Yavé Y su alabanza en Jerusalén,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
Cuando los pueblos y reinos sean juntamente congregados, Para servir a Yavé.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Él debilitó mi fuerza en el camino. Acortó mis días.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Digo: Oh ʼEL mío, no me levantes en la mitad de mis días. Tus años son por todas las generaciones.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Desde la antigüedad fundaste la tierra, Y los cielos son obra de sus manos.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Ellos perecerán, Pero Tú permaneces. Todos ellos se desgastarán como una ropa, Como una ropa los cambiarás, Y pasarán.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Pero Tú eres el mismo, Y tus años no tendrán fin.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Los hijos de tus esclavos vivirán seguros, Y sus descendientes serán establecidos delante de Ti.