Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Molitev za ubozega, ko je v stiski in pred Gospoda izliva premišljevanje svoje. Gospod, čuj molitev mojo, in vpitje moje pridi do tebe.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Ne skrivaj mi obličja svojega, ko sem v stiski; nagni mi uho svoje, ko kličem; naglo me usliši.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Ker ginejo kakor dim dnevi moji; in kosti moje se sušé kakor pogorišče.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Zadeto vene kakor trava srce moje, ker pozabljam použivati svojo jed.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Od glasú zdihovanja mojega drži se kost moja mojega mesa.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Podoben sem pelikanu v puščavi; kakor sova sem v podrtinah.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Vedno sem podoben samotnemu vrabcu na strehi.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Ves dan me sramoté sovražniki moji; zoper mene divjajoč prisezajo pri meni.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Ker pepel jem kakor kruh; in pijače svoje mešam z jokom.
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
Zaradi nevolje tvoje in srdite jeze tvoje; ker vzdignil si me in vrgel me na tla.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Dnevi moji so podobni senci, ki se je nagnila; in jaz sem se posušil kakor trava.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Ti pa, Gospod, ostajaš vekomaj, in spomin tvoj od roda do roda.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Ti bodeš vstal in usmilil se Sijona, ker čas je storiti mu milost, ker prišel je čas določeni,
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Ko se naj hlapci tvoji veselé njegovega kamenja, in milost storé njegovemu prahu;
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Da česté narodi ime Gospodovo, in vsi kralji zemlje čast tvojo.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Ko bode Gospod zidal Sijon in prikazal se v časti svoji,
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
Ozrl se bode v nazega molitev, in ne bode zametal njih molitve.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Zapiše se naj to naslednjemu rodu, da ljudstvo poživljeno hvali Gospoda.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Ker pogledal bode z višave svetosti svoje Gospod, ozrl se z nebés na zemljo.
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
Da usliši jetnika zdihovanje, da oprosti njé, ki se že izdajajo smrti;
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Da oznanjajo na Sijonu ime Gospodovo, in hvalo njegovo v Jeruzalemu,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
Ko se zbirajo ljudstva in kralji čestit Gospoda.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Pobija sicer na tem poti moči moje, dnî moje krajša,
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Ali govorim: Bog moj mogočni, ne vzemi me v sredi mojih dnî; skozi vse rodove so dnevi tvoji,
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Predno si ustanovil zemljo, in so bila nebesa delo tvojih rok;
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Tisto bode prešlo, ti pa ostaneš; tisto, pravim, vse postara se kakor oblačilo; kakor obleko jih izpremeniš in izpremené se.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Ti pa si isti, in let tvojih ni konca.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Sinovi hlapcev tvojih bodo prebivali, in njih seme se utrdi pred teboj.
