< Žalmy 102 >

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
oratio pauperis cum anxius fuerit et coram Domino effuderit precem suam Domine exaudi orationem meam et clamor meus ad te veniat
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
non avertas faciem tuam a me in quacumque die tribulor inclina ad me aurem tuam in quacumque die invocavero te velociter exaudi me
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
quia defecerunt sicut fumus dies mei et ossa mea sicut gremium aruerunt
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
percussum est ut faenum et aruit cor meum quia oblitus sum comedere panem meum
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
a voce gemitus mei adhesit os meum carni meae
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
similis factus sum pelicano solitudinis factus sum sicut nycticorax in domicilio
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
vigilavi et factus sum sicut passer solitarius in tecto
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
tota die exprobrabant mihi inimici mei et qui laudabant me adversus me iurabant
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
quia cinerem tamquam panem manducavi et poculum meum cum fletu miscebam
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
a facie irae et indignationis tuae quia elevans adlisisti me
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
dies mei sicut umbra declinaverunt et ego sicut faenum arui
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
tu autem Domine in aeternum permanes et memoriale tuum in generationem et generationem
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
tu exsurgens misereberis Sion quia tempus miserendi eius quia venit tempus
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
quoniam placuerunt servis tuis lapides eius et terrae eius miserebuntur
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
et timebunt gentes nomen Domini et omnes reges terrae gloriam tuam
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
quia aedificabit Dominus Sion et videbitur in gloria sua
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
respexit in orationem humilium et non sprevit precem eorum
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
scribantur haec in generationem alteram et populus qui creabitur laudabit Dominum
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
quia prospexit de excelso sancto suo Dominus de caelo in terram aspexit
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
ut audiret gemitum conpeditorum ut solvat filios interemptorum
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
ut adnuntiet in Sion nomen Domini et laudem suam in Hierusalem
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
in conveniendo populos in unum et reges ut serviant Domino
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
respondit ei in via virtutis suae paucitatem dierum meorum nuntia mihi
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
ne revoces me in dimidio dierum meorum in generationem et generationem anni tui
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
initio tu Domine terram fundasti et opera manuum tuarum sunt caeli
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
ipsi peribunt tu autem permanes et omnes sicut vestimentum veterescent et sicut opertorium mutabis eos et mutabuntur
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
tu autem idem ipse es et anni tui non deficient
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
filii servorum tuorum habitabunt et semen eorum in saeculum dirigetur

< Žalmy 102 >