< Žalmy 102 >

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
نوێژی هەژارێکی ورەڕووخاو، کە هاواری دەباتە بەردەم یەزدان. ئەی یەزدان، گوێ لە نوێژم بگرە، با هاوارم بگاتە لات.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
لە ڕۆژی تەنگانەدا ڕووی خۆتم لێ مەشارەوە، لەو ڕۆژەی کە هاوارت بۆ دەکەم گوێم بۆ شل بکە، زوو وەڵامم بدەوە.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
ڕۆژگارم وەک دووکەڵ ڕەوییەوە، ئێسکم وەک پشکۆ گڕی گرتووە.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
هەڵپڕووکاوە، دڵم وشک بووەتەوە، نانخواردنم لەبیر نەماوە.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
لە دەنگی ناڵەم ئێسکم بە پێستمەوە نووساوە.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
وەک کوندەپەپووی بیابانی چۆڵەوانیم لێهاتووە، وەک کوندەپەپووی کەلاوەم لێهاتووە.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
ڕادەکشێم و وەک چۆلەکەیەکی تەنهای سەربانم لێهاتووە.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
بە درێژایی ڕۆژ دوژمنەکانم سووکایەتیم پێ دەکەن، ئەوانەی لە دژی منن وەک شێتیان لێ هاتووە، نەفرەتم لێدەکەن.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
بۆیە خۆڵەمێش دەخۆم وەک نان، فرمێسکم تێکەڵ بە خواردنەوەم بووە،
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
لەبەر تووڕەیی زۆری تۆ، چونکە هەڵتگرتم و فڕێتدام.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
ڕۆژگارم وەک سێبەری خوارە، خۆشم وەک گیا وشک دەبمەوە.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
تۆش ئەی یەزدان، هەتاهەتایە لەسەر تەختی، نەوە دوای نەوە یادت دەکەنەوە.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
تۆ هەڵدەستیت و بەزەییت بە سییۆن دێتەوە، چونکە ماوەی میهرەبانییە، کاتی هاتووە.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
خزمەتکارەکانت بە تاسەوەن بۆ بەردەکانی، دڵیان دەسووتێ بۆ خۆڵەکەی.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
هەموو نەتەوەکان لە ناوی یەزدان دەترسن، هەموو پاشاکانی زەویش لە شکۆمەندیت،
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
چونکە کە یەزدان سییۆن بنیاد دەنێتەوە، بە شکۆمەندی خۆی دەبینرێت.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
ئاوڕ لە نوێژی ڕووتوڕەجاڵەکان دەداتەوە، نوێژەکانیان بە کەم نازانێت.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
ئەمە بۆ نەوەی داهاتوو دەنووسرێت، تاکو ئەو نەوەیە ستایشی یەزدان بکەن، کە هێشتا لەدایک نەبوونە:
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
«یەزدان لە بەرزایی پیرۆزگای خۆیەوە دەڕوانێتە خوارێ، لە ئاسمانەوە سەیری زەوی دەکات،
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
بۆ ئەوەی گوێی لە ناڵەی دیلەکان بێت، ئەوانە ئازاد بکات کە دراونەتە دەست مردن.»
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
جا لە سییۆن ناوی یەزدان ڕادەگەیەنرێت، لە ئۆرشەلیم ستایشی،
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
کاتێک گەلان و پاشایەتییەکان پێکەوە بۆ پەرستنی یەزدان کۆدەبنەوە.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
لە ناوەڕاستی تەمەنم هێزی کزکردم، ڕۆژگاری کورتکردم.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
گوتی: «ئەی خودای من، لە ناوەڕاستی ڕۆژگارم لام مەدە، ساڵانی تۆ بۆ نەوە دوای نەوەیە.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
لە سەرەتاوە بناغەی زەویت دانا، ئاسمانیش دەستکردی تۆیە.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
ئەوان لەناودەچن، بەڵام تۆ دەمێنیت، هەموو وەک کراس کۆن دەبن، وەک جلوبەرگ دەیانگۆڕیت و فڕێدەدرێن.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
بەڵام تۆ هەروەک خۆتی، ساڵانی تۆ کۆتایی نایەت.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
کوڕی خزمەتکارەکانت نیشتەجێ دەبن و نەوەکانیان لەبەردەمت دەچەسپێن.»

< Žalmy 102 >