< Žalmy 102 >

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
A prayer of the afflicted when he is faint and pours out his lament before Yahweh. Hear my prayer, Yahweh; hear my cry to you.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Do not hide your face from me in my time of trouble. Listen to me. When I call out to you, answer me quickly.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
For my days pass away like smoke, and my bones burn like fire.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
My heart is crushed, and I am like grass that has withered. I forget to eat any food.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
With my continual groaning, I have become very thin.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
I am like a pelican of the wilderness; I have become like an owl in the ruins.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
I lie awake like a solitary bird, alone on the housetop.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
My enemies taunt me all day long; those who mock me use my name in curses.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
I eat ashes like bread and mix my drink with tears.
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
Because of your raging anger, you have lifted me up to throw me down.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
My days are like a shadow that fades, and I have withered like grass.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
But you, Yahweh, live forever, and your fame is for all generations.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
You will rise up and have mercy on Zion. Now is the time to have mercy upon her; the appointed time has come.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
For your servants hold her stones dear and feel compassion for the dust of her ruins.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
The nations will respect your name, Yahweh, and all the kings of the earth will honor your glory.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Yahweh will rebuild Zion and will appear in his glory.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
At that time, he will respond to the prayer of the destitute; he will not reject their prayer.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
This will be written for future generations, and a people not yet born will praise Yahweh.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
For he has looked down from the holy heights; from heaven Yahweh has viewed the earth,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
to hear the groaning of the prisoners, to release those who were condemned to death.
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Then men will proclaim the name of Yahweh in Zion and his praise in Jerusalem
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
when the peoples and kingdoms gather together to serve Yahweh.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
He has taken away my strength in the middle of life. He has shortened my days.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
I said, “My God, do not take me away in the middle of life; you are here throughout all generations.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
In ancient times you set the earth in place; the heavens are the work of your hands.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
They will perish, but you will remain; they will all grow old like a garment; like clothing, you will remove them, and they will disappear.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
But you are the same, and your years will have no end.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
The children of your servants will live on, and their descendants will live in your presence.”

< Žalmy 102 >