Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
A prayer of an afflicted [person] if he grows faint and before Yahweh he pours out complaint his. O Yahweh hear! prayer my and cry for help my to you let it come.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
May not you hide face your - from me on [the] day [when] it is distress to me incline to me ear your on [the] day [when] I will call out hurry answer me.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
For they have come to an end in smoke days my and bones my like a hearth they have been burned.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
It has been struck like vegetation and it has withered heart my for I have forgotten from eating food my.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
From [the] sound of groaning my it clings bone[s] my to flesh my.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
I am like a desert owl of [the] wilderness I am like an owl of [the] waste places.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
I am wakeful and I have become like a bird isolated on a roof.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
All the day they have taunted me enemies my [those who] mock me by me they have sworn.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
For ash[es] like food I have eaten and drinks my with weeping I have mixed.
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
Because of indignation your and wrath your for you have picked up me and you have thrown away me.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Days my [are] like a shadow extended and I like vegetation I am withering.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
And you O Yahweh for ever you sit and remembrance of you [is] to a generation and a generation.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
You you will arise you will have compassion on Zion for [it is] [the] time to show favor to it for it has come [the] appointed time.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
For they take pleasure in servants your stones its and dust its they show favor to.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
And they may fear nations [the] name of Yahweh and all [the] kings of the earth glory your.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
For he has built Yahweh Zion he has appeared in glory his.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
He has turned to [the] prayer of the destitute person and not he has despised prayer their.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Let it be written this for a generation later and a people [who will] be created it will praise Yahweh.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
For he has looked down from [the] height of holiness his Yahweh from heaven - to earth he has looked.
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
To hear [the] groaning of prisoner[s] to set free [the] sons of death.
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
To recount in Zion [the] name of Yahweh and praise his in Jerusalem.
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
When gather peoples together and kingdoms to serve Yahweh.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
He has humbled in the way (strength my *Q(K)*) he has cut short days my.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
I said O God my may not you lift up me in [the] middle of days my [are] in a generation of generations years your.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Before the earth you founded and [were] [the] work of hands your [the] heavens.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
They - they will perish and you you will endure and all of them like garment they will wear out like clothing you will change them and they may pass away.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
And you [are] he and years your not they will come to an end.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
[the] children of Servants your they will dwell and offspring their before you it will be established.
