Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
A prayer of one who is afflicted, when he grows faint and pours out his lament before the LORD. Hear my prayer, O LORD; let my cry for help come before You.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Do not hide Your face from me in my day of distress. Incline Your ear to me; answer me quickly when I call.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
For my days vanish like smoke, and my bones burn like glowing embers.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
My heart is afflicted, and withered like grass; I even forget to eat my bread.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Through my loud groaning my flesh clings to my bones.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
I am like a desert owl, like an owl among the ruins.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
I lie awake; I am like a lone bird on a housetop.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
All day long my enemies taunt me; they ridicule me and curse me.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
For I have eaten ashes like bread and mixed my drink with tears
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
because of Your indignation and wrath, for You have picked me up and cast me aside.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
My days are like lengthening shadows, and I wither away like grass.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
But You, O LORD, sit enthroned forever; Your renown endures to all generations.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
You will rise up and have compassion on Zion, for it is time to show her favor— the appointed time has come.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
For Your servants delight in her stones and take pity on her dust.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
So the nations will fear the name of the LORD, and all the kings of the earth will fear Your glory.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
For the LORD will rebuild Zion; He has appeared in His glory.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
He will turn toward the prayer of the destitute; He will not despise their prayer.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Let this be written for the generation to come, so that a people not yet created may praise the LORD.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
For He looked down from the heights of His sanctuary; the LORD gazed out from heaven to earth
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
to hear a prisoner’s groaning, to release those condemned to death,
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
that they may proclaim the name of the LORD in Zion and praise Him in Jerusalem,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
when peoples and kingdoms assemble to serve the LORD.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
He has broken my strength on the way; He has cut short my days.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
I say: “O my God, do not take me in the midst of my days! Your years go on through all generations.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
In the beginning You laid the foundations of the earth, and the heavens are the work of Your hands.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
They will perish, but You remain; they will all wear out like a garment. Like clothing You will change them, and they will be passed on.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
But You remain the same, and Your years will never end.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
The children of Your servants will dwell securely, and their descendants will be established before You.”
