Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Hear my prayer, O Jehovah, and let my cry come to thee.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Hide not thy face from me in the day of my distress. Incline thine ear to me. In the day when I call answer me speedily.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
For my days consume away like smoke, and my bones are burned as a firebrand.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
My heart is smitten like grass, and withered, for I forget to eat my bread.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Because of the voice of my groaning my bones cling to my flesh.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
I am like a pelican of the wilderness. I have become as an owl of the waste places.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
I watch, and have become like a sparrow that is alone upon the house-top.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
My enemies reproach me all the day. Those who are mad against me do curse by me.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
For I have eaten ashes like bread, and mingled my drink with weeping,
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
because of thine indignation and thy wrath. For thou have taken me up, and cast me away.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
My days are like a shadow that declines, and I am withered like grass.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
But thou, O Jehovah, will abide forever, and thy memorial to all generations.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Thou will arise, and have mercy upon Zion, for it is time to have pity upon her, yea, the set time has come.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
For thy servants take pleasure in her stones, and have pity upon her dust.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
So the nations shall fear the name of Jehovah, and all the kings of the earth thy glory.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
For Jehovah has built up Zion. He has appeared in his glory.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
He has regarded the prayer of the destitute, and has not despised their prayer.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
This shall be written for the generation to come. And a people which shall be created shall praise Jehovah.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
For he has looked down from the height of his sanctuary. From heaven Jehovah beheld the earth,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
to hear the sighing of the prisoner, to loose those who are appointed to death,
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
that men may declare the name of Jehovah in Zion, and his praise in Jerusalem,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
when the peoples are gathered together, and the kingdoms, to serve Jehovah.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
He weakened my strength in the way. He shortened my days.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
I said, O my God, take me not away in the midst of my days. Thy years are throughout all generations.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Of old thou laid the foundation of the earth, and the heavens are the work of thy hands.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
They shall perish, but thou shall endure. Yea, all of them shall grow old like a garment. As a vesture thou shall change them, and they shall be changed,
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
but thou are the same, and thy years shall have no end.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
The sons of thy servants shall continue, and their seed shall be established before thee.
