Žalmy 102

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

受壓迫者在憂心悲愁時，向上主訴苦訴。 上主，求您允許我的祈求，願我的呼聲上達於您！

2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

在我蒙難時日，求您不要掩面迴避我，我呼號您時，求您側耳聽我，迅速俯允我。

3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

因為我的日月消散如雲煙，我的骨骸枯焦如火煎。

4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

我的心憔悴得枯草一般，因此我也忘記了吃我的飯。

5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

因為我哀傷得過度，我已僅是皮包骨頭。

6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

我好像成了曠野中的淘河，我又像成了廢墟中的鴟鶚；

7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

整夜不眠，獨自哀號，像屋頂的孤零小鳥。

8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

我的仇敵常不停地辱罵我，對我猖狂的人，指名詛咒我；

9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

我吃灰塵當食糧，我喝眼淚當水湯；

10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

為了您的義憤與震怒，您把我舉起，將我撲拋去。

11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

我的日月像傾斜的陰影，我的本身好像禾草枯零。

12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

然而上主，您卻永遠常在，您的名號萬也代不衰。

13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

求您起來，願您寬赦熙雍，因憐憫她的時日已來臨。

14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

因您的眾僕愛惜她的石頭，他們也念念不忘她的廢壚。

15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

上主，萬民必敬愛您的聖名，普世列王必敬愛您的光榮。

16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

因為上主必定要重建熙雍，且要顯現於自己的光榮中。

17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

祂必垂顧窮苦人的祈禱，也決不拒絕他們的哀號。

18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

將此事寫出流給後世，叫新生的人民讚美上主。

19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

因上主由至高聖所俯視，由高天之上垂顧人間世，

20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

為傾聽俘虜的哀嘆，為釋放待斃的囚犯，

21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

為在熙雍傳述上主的聖名，在耶路撒冷宣揚祂的光榮。

22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

那時萬民都要聚集在一處，諸邦列國也要來朝拜上主。

23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

祂在中途將我的力量消滅，將我的歲月縮短；

24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

我說：我天主，莫我中年夭折，但願您的歲月永留萬代。

25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

在起初您奠定了下地，上天也是您手的功績。

26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

天地必要毀滅，而您永遠存在，萬物必要如同衣裳一樣衰敗，有如衣服更換，都要新存化代謝；

27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.

但是您卻永存不變，您的壽命無盡無限。

28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.

願您僕人的子女居家安康，願他們的子孫在您前永昌。