< Žalmy 102 >

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Aw Bawipa, kak cykcahnaak awi ve ngai law lah; bawm aham kang kqang awi ve na ven pha seh.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Ka khuikha awh ve na haai koeh thuh. Kai benna nang haa keng law nawhtaw; ka nik khy awh ang tawnna nim hlat lah.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Ka hqing khui khawnghikhqi ve maikhu amyihna ding bang nawh; ka quhkhqi ve maialh amyihna alh hy.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Kak kawlung ve koh aai nawh qam amyihna reu hy; buh ai aham awm hilh qu hawh nyng.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Kang ko awh ka quh ingkaw ka vyn hqawng ni ak awm hqoeng hawh.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Qamkoh awhkaw bukbu amyihna ngawi hqoeng nyng saw, ak plawci anglakawhkaw bukbu amyihna awm hqoeng nyng.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Ihmyh lonai na awm nyng saw; iptih khanna amah doeng ak ngawi hqoeng pha amyihna awm nyng.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Khawnghi zung ka qaalkhqi ing nik kqawnset unawh, kai anik huhqytkhqi ing kang ming ve kqawn setnaak na hawna uhy.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Maivytkhqi ce buh na ai nyng saw ka awk hly kawi awm mikphli tuikhqi ing kqit uhy,
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
nak kaw a so aih awh, ni lo hqoet nawh nik khawng hyk ti.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Ka hqingnaak khawnghikhqi ve khawmy benna kaw khawngkawn amyihna awm nawh; qam amyihna reu hy.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Cehlai, Bawipa, nang taw kumqui dy boei ngawihdoelh awh ngawi hyk ti; nang ming awm cadil naa dyna cak hy.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Nang tho kawm tiksaw Zion ce qeen kawp ti, anih a venawh zeelnaak tym qoe hawh ni; a tym a taak ce pha law hawh hy.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Na ceityihkhqi ing anih a lung ce lungna unawh; a dekvai ing cekkhqi ce am thin tlawh sak hy.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Phynlumkhqi ing Bawipang ming kqih kawm usaw, khawmdek awhkaw sangpahrangkhqi boeih ing na boeimangnaak ce kqihchah kawm uh.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Ikawtih Bawipa ing Zion ce sa tlaih kawmsaw a boeimangnaak ing dang tlaih kaw.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
Khawdeng ak voethlauhkhqi ak cykcahnaak ce hlat pe kaw; cekkhqi a qeen thoehnaak ce am huhsit pek khqi tikaw.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Ve ve ak law hly kawi cadil naakhqi ham qee na awm seh; saina ak awm hlankhqi ing Bawipa ce kyihcah na seh.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Bawipa ing a hun ciim sang soeih awhkawng nuk toek hy, khan nakawng khawmdek ve nuk toek hy,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
thawng ak tlakhqi a ko kqangnaak awi ce ngai peek aham ingkaw thih aham ami palh sak thlangkhqi ce loet sak aham.”
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Bawipang ming ce Zion awh kqawn na awm kawmsaw am kyihnaak ce Jerusalem awh awm kaw,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
thlangkhqi ingkaw qamkhqi ing Bawipa bawk aham cawn kawm uh.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Khaw ka sak pyngthym mai awh kak tha ni boek pe nawh; ka hqinglung ni tawi pe sak hy.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Cedawngawh kai ing, Aw ka Khawsa, ka hqing huili awh koeh ni lo valh; nang a kumkhqi taw cadil naa dyna ak awm ni.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Ak cykca awh nang ing khawmdek pengnelhnaak sai tiksaw, khankhqi ce na kut ing sai na awm hy.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Ceekhqi taw qeng hlai voei uh, nang taw awm poe kawp ti; cekkhqi taw hi amyihna se kawm uh. Bainaak amyihna thaw kawm tiksaw lawha boeih kaw.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Cehlai nang taw amah toeng na awm poe kawp ti, nang a kumkhqi ingtaw a dytnaak awm am ti kaw.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
A tyihzawihkhqi a cakhqi ce na haiawh awm kawm usaw; a cadilkhqi awm na haiawh cak poe hawh kawm uh.”

< Žalmy 102 >