Žalmy 10
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Why standest thou afar off, O LORD? why hidest thou thyself in times of trouble?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
In the pride of the wicked the poor is hotly pursued; let them be taken in the devices that they have imagined.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
For the wicked boasteth of his heart’s desire, and the covetous renounceth, [yea], contemneth the LORD.
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
The wicked, in the pride of his countenance, [saith], He will not require [it]. All his thoughts are, There is no God.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
His ways are firm at all times; thy judgments are far above out of his sight: as for all his adversaries, he puffeth at them.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
He saith in his heart, I shall not be moved: to all generations I shall not be in adversity.
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
His mouth is full of cursing and deceit and oppression: under his tongue is mischief and iniquity.
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
He sitteth in the lurking places of the villages: in the covert places doth he murder the innocent: his eyes are privily set against the helpless.
9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
He lurketh in the covert as a lion in his den: he lieth in wait to catch the poor: he doth catch the poor, when he draweth him in his net.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
He croucheth, he boweth down, and the helpless fall by his strong ones.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
He saith in his heart, God hath forgotten: he hideth his face; he will never see it.
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Arise, O LORD; O God, lift up thine hand: forget not the poor.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Wherefore doth the wicked contemn God, and say in his heart, Thou wilt not require [it]?
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Thon hast seen [it]; for thou beholdest mischief and spite, to take it into thy hand: the helpless committeth [himself] unto thee; thou hast been the helper of the fatherless.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Break thou the arm of the wicked; and as for the evil man, seek out his wickedness till thou find none.
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
The LORD is King for ever and ever: the nations are perished out of his land.
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
LORD, thou hast heard the desire of the meek: thou wilt prepare their heart, thou wilt cause thine ear to hear:
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
To judge the fatherless and the oppressed, that man which is of the earth may be terrible no more.
