< Žalmy 10 >
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Why do you stand, Lord, so far away, hiding yourself in times of trouble?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
The wicked, in their pride, are pursuing the helpless: let them be caught in the schemes they have plotted.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
For the wicked boasts of their wanton greed; the robber despises the Lord, and curses him,
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
in wicked pride, thinks: God doesn’t care, God doesn’t call to account.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
Never a season that they do not prosper; your judgments are far above out of their sight: they scoff at their foes.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
Each says in their heart, ‘I will never be shaken; I will live for all time untouched by misfortune.’
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Their mouths are full of deceit and oppression: under their tongues lurks mischief and wrong.
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
Lying in secret in some village ambush, and stealthily watching, they murder the innocent.
9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
Like a lion that lurks in a secret lair they lurk intending to catch the defenceless; to seize them, to drag them away in their net.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
Their victims are crushed, sink down to the ground. Under their claws the hapless fall.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
The wicked say in their hearts that God has forgotten, has hidden his face, will see nothing.
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Arise, Lord, lift up your hand, do not forget the cry of the wretched.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Why do the wicked treat God with contempt, and say in their hearts, ‘God doesn’t care’?
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
You have seen the trouble and sorrow; you mark it all, and will take it in hand. The hapless can count on you, helper of orphans.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Break the arm of the wicked and evil: search out their sin, till no more be found.
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
The Lord is king forever and ever: the nations will vanish from his land.
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Lord, you have heard the desire of the humble, inclining your ear, strengthening their hearts,
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
rights you have won for the crushed and the orphan, so no one on earth may strike terror again.