Žalmy 10
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Why standest thou farre off, O Lord, and hidest thee in due time, euen in affliction?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
The wicked with pride doeth persecute the poore: let them be taken in the craftes that they haue imagined.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
For the wicked hath made boast of his owne heartes desire, and the couetous blesseth himselfe: he contemneth the Lord.
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
The wicked is so proude that hee seeketh not for God: hee thinketh alwayes, There is no God.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
His wayes alway prosper: thy iudgements are hie aboue his sight: therefore defieth he all his enemies.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
He saith in his heart, I shall neuer be moued, nor be in danger.
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
His mouth is full of cursing and deceite and fraude: vnder his tongue is mischiefe and iniquitie.
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
He lieth in waite in the villages: in the secret places doeth hee murder the innocent: his eyes are bent against the poore.
9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
He lyeth in waite secretly, euen as a lyon in his denne: he lyeth in waite to spoyle the poore: he doeth spoyle the poore, when he draweth him into his net.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
He croucheth and boweth: therefore heaps of the poore doe fall by his might.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
He hath said in his heart, God hath forgotten, he hideth away his face, and will neuer see.
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Arise, O Lord God: lift vp thine hande: forget not the poore.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Wherefore doeth the wicked contemne God? he saith in his heart, Thou wilt not regard.
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Yet thou hast seene it: for thou beholdest mischiefe and wrong, that thou mayest take it into thine handes: the poore committeth himselfe vnto thee: for thou art the helper of the fatherlesse.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Breake thou the arme of the wicked and malicious: searche his wickednes, and thou shalt finde none.
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
The Lord is King for euer and euer: the heathen are destroyed foorth of his land.
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Lord, thou hast heard the desire of the poore: thou preparest their heart: thou bendest thine eare to them,
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
To iudge the fatherlesse and poore, that earthly man cause to feare no more.
