Žalmy 10
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Why, O LORD, do You stand far off? Why do You hide in times of trouble?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
In pride the wicked pursue the needy; let them be caught in the schemes they devise.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
For the wicked man boasts in the cravings of his heart; he blesses the greedy and reviles the LORD.
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
In his pride the wicked man does not seek Him; in all his schemes there is no God.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
He is secure in his ways at all times; Your lofty judgments are far from him; he sneers at all his foes.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
He says to himself, “I will not be moved; from age to age I am free of distress.”
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
His mouth is full of cursing, deceit, and violence; trouble and malice are under his tongue.
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
He lies in wait near the villages; in ambush he slays the innocent; his eyes watch in stealth for the helpless.
9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
He lies in wait like a lion in a thicket; he lurks to seize the oppressed; he catches the lowly in his net.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
They are crushed and beaten down; the hapless fall prey to his strength.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
He says to himself, “God has forgotten; He hides His face and never sees.”
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Arise, O LORD! Lift up Your hand, O God! Do not forget the helpless.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Why has the wicked man renounced God? He says to himself, “You will never call me to account.”
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
But You have regarded trouble and grief; You see to repay it by Your hand. The victim entrusts himself to You; You are the helper of the fatherless.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Break the arm of the wicked and evildoer; call him to account for his wickedness until none is left to be found.
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
The LORD is King forever and ever; the nations perish from His land.
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
You have heard, O LORD, the desire of the humble; You will strengthen their hearts. You will incline Your ear,
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
to vindicate the fatherless and oppressed, that the men of the earth may strike terror no more.
