Žalmy 10
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Why do thou stand afar off, O Jehovah? Why do thou hide thyself in times of trouble?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
In the pride of the wicked man the poor man is hotly pursued. Let them be taken in the devices that they have conceived.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
For the wicked man boasts of his heart's desire. And the greedy man renounces, yea, despises Jehovah.
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
The wicked man, in the pride of his countenance, says, He will not require it. All his thoughts are, There is no God.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
His ways are profane at all times. Thy judgments are far above out of his sight. As for all his adversaries, he puffs at them.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
He says in his heart, I shall not be moved. To all generations I shall not be in adversity.
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
His mouth is full of cursing and deceit and oppression. Under his tongue is mischief and iniquity.
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
He sits in the lurking-places of the villages. In the covert places he murders the innocent man. His eyes are secretly set against the poor man.
9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
He lurks in secret as a lion in his covert. He lies in wait to catch the poor man. He catches the poor man when he draws him in his net.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
He crouches, he bows down, and helpless men fall by his strong men.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
He says in his heart, God has forgotten. He hides his face. He will never see it.
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Arise, O Jehovah, O God, lift up thy hand. Do not forget the poor.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Why does the wicked man despise God, and say in his heart, Thou will not require it?
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Thou have seen. For thou behold mischief and spite, to repay with thy hand. The poor man commits himself to thee. Thou have been the helper of the fatherless.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Break thou the arm of the sinner and the evil man. His wickedness shall be sought, and shall not be found.
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
Jehovah is King forever and ever. The nations have perished out of his land.
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Jehovah, thou have heard the desire of the humble. Thou will prepare their heart, thou will cause thine ear to hear,
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
to judge the fatherless and the oppressed, that man who is of the earth may no more be terrible.
