< Žalmy 1 >
1 Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.
Autuas on se, joka ei vaella jumalattomain neuvossa, eikä seiso syntisten tiellä, eikä istu kussa pilkkaajat istuvat;
2 Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.
Vaan rakastaa Herran lakia, ja ajattelee hänen lakiansa päivät ja yöt.
3 Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.
Hän on niinkuin istutettu puu vesiojain tykönä, joka hedelmänsä antaa ajallansa, ja hänen lehtensä ei varise, ja kaikki menestyy, mitä hän tekee.
4 Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.
Mutta jumalattomat ei ole niin, vaan niinkuin akana, jonka tuuli hajoittelee.
5 A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.
Sentähden ei jumalattomat kestä tuomiota, eikä syntiset vanhurskasten seuraa.
6 Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.
Sillä Herra tietää vanhurskasten tien; mutta jumalattomain tie hukkuu.