Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Los proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Para entender sabiduría y castigo: para entender las razones prudentes:
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Para recibir el castigo de prudencia, justicia, y juicio, y equidad:
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Para dar a los simples astucia, y a los mozos inteligencia y consejo.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Oirá el sabio y aumentará la doctrina; y el entendido adquirirá consejo.
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Para entender parábola y declaración, palabras de sabios, y sus dichos oscuros.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
El principio de la sabiduría es el temor de Jehová: los insensatos despreciaron la sabiduría y la instrucción.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Oye, hijo mío, el castigo de tu padre, y no deseches la ley de tu madre:
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Porque aumento de gracia serán a tu cabeza, y collares a tu cuello.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Hijo mío, si los pecadores te quisieren engañar, no consientas.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Si dijeren: Ven con nosotros, espiemos a la sangre: asechemos al inocente sin razón:
Tragarlos hemos como el sepulcro, vivos; y enteros, como los que caen en sima: (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Hallaremos riquezas de todas suertes: henchiremos nuestras casas de despojos:
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Echa tu suerte entre nosotros: tengamos todos una bolsa:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Hijo mío, no andes en camino con ellos: aparta tu pie de sus veredas:
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Porque sus pies correrán al mal; e irán presurosos a derramar sangre.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Porque en vano se tenderá la red delante de los ojos de toda ave.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Mas ellos a su sangre espían, y a sus almas asechan.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Tales son las sendas de todo codicioso de codicia, la cual prenderá el alma de sus poseedores.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
La sabiduría clama de fuera: en las plazas da su voz:
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
En las encrucijadas de los murmullos de gente clama: en las entradas de las puertas de la ciudad dice sus razones:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
¿Hasta cuándo, o! simples, amaréis la simpleza, y los burladores desearán el burlar, y los insensatos aborrecerán la ciencia?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Volvéos a mi reprensión: he aquí que yo os derramaré mi espíritu, y os haré saber mis palabras.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Por cuanto llamé, y no quisisteis: extendí mi mano, y no hubo quien escuchase:
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Y desechasteis todo consejo mío, y no quisisteis mi reprensión:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
También yo me reiré en vuestra calamidad; y me burlaré cuando os viniere lo que teméis.
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Cuando viniere, como una destrucción, lo que teméis; y vuestra calamidad viniere como un torbellino: cuando viniere sobre vosotros tribulación y angustia:
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Entonces me llamarán, y no responderé: buscarme han de mañana, y no me hallarán:
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Por cuanto aborrecieron la sabiduría; y no escogieron el temor de Jehová:
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Ni quisieron mi consejo; y menospreciaron toda reprensión mía.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Comerán pues del fruto de su camino; y de sus consejos se hartarán.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Porque el reposo de los ignorantes los matará; y la prosperidad de los insensatos los echará a perder.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Mas el que me oyere, habitará confiadamente; y vivirá reposado de temor de mal.
