< Príslovia 1 >

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
para aprender sabiduría e instrucción, para entender las palabras sensatas;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
para instruirse en la sabiduría, en la justicia, equidad y rectitud;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
para enseñar discernimiento a los sencillos, y a los jóvenes conocimientos y discreción.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Escuche el sabio y acrecerá en saber. El hombre inteligente adquirirá maestría
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
en entender las parábolas y su sentido misterioso, las sentencias de los sabios y sus enigmas.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
El temor de Yahvé es el principio de la sabiduría; solo los insensatos desprecian la sabiduría y la doctrina.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Escucha, hijo mío, la instrucción de tu padre; y no deseches las enseñanzas de tu madre.
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Serán una corona de gracia para tu cabeza, un collar para tu cuello.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Hijo mío, si los malvados quieren seducirte, no les des oído;
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
si te dicen: “Ven con nosotros; pongamos asechanzas a la vida ajena, tendamos por mero antojo celadas al inocente;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
traguémoslos vivos, como el sepulcro, enteros, como los que descienden a la fosa; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
y hallaremos preciosas riquezas, henchiremos de despojos nuestras casas.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Echa tu suerte con nosotros; sea una sola la bolsa de todos nosotros.”
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Hijo mío, no sigas sus caminos; aparta tu pie de sus senderos;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
porque sus pies corren al mal, van presurosos a derramar sangre.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
En vano se tiende la red ante los ojos de los pájaros;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
mas ellos arman asechanzas a su propia sangre, traman maquinaciones contra su propia vida.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Tal es la senda de los codiciosos de ganancia, quita la vida a los propios dueños.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
La sabiduría clama en las calles, en las plazas levanta su voz;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
llama donde hay más concurso de gente, en las puertas de la ciudad expone su doctrina:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
¿Hasta cuándo, oh necios, amaréis la necedad? ¿Hasta cuándo los burladores se deleitarán en burlas, y odiarán los fatuos la sabiduría?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Volveos para (oír) mi instrucción, y derramaré sobre vosotros mi espíritu, quiero enseñaros mis palabras.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Os convidé y no respondisteis, tendí mis manos, y nadie prestó atención;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
rechazasteis todos mis consejos, y ningún caso hicisteis de mis amonestaciones.
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Por eso también yo me reiré de vuestra calamidad, y me burlaré cuando os sobrevenga el espanto,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
cuando os sobrevenga cual huracán el terror, cuando caiga sobre vosotros, como torbellino, la calamidad, y os acometan la angustia y la tribulación.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Entonces me llamarán, y no les responderé; madrugarán a buscarme, y no me hallarán,
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
por cuanto aborrecieron la instrucción y abandonaron el temor de Dios,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
no amando mi consejo, y desdeñando mis exhortaciones.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Comerán los frutos de su conducta, y se saciarán de sus propios consejos.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Porque la indocilidad lleva a los necios a la muerte, y la prosperidad de los insensatos es causa de su ruina.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Mas el que me escucha, habitará seguro, y vivirá tranquilo sin temer el mal.

< Príslovia 1 >